5 Polacek- Bylo nas pet

5. Poláček- Bylo nás pět

Poláček Karel (*22.03.1892 - †19.10.1944)

Karel Poláček se narodil 22. března 1892 v Rychnově nad Kněžnou v rodině židovského obchodníka s koloniálním zbožím, ale už od 15 let žil v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu. Po gymnáziu studoval na Karlově univerzitě - a na právnické fakultě, ale studie nevítaně zasáhla první světová válka a Poláček se do Prahy vrací až po ní. A kvůli druhořadnýmpotřebám, jako kupříkladu uživit se, začíná místo právnických znalostí uplatňovat v žurnalistice spíše svůj literární talent a ostré postřehy. V novinářské činnosti přetrvává až do roku 1939. A tu je jeho poklidná činnost zase přerušena (stejně jako vysokoškolské studie, ale již jinou událostí) vpádem německých fašistů. Karel Poláček byl Žid, a k jeho velké smůle se stali právě Židé terčem největší německé nenávisti. Proto, jako statisíce jiných Židů, byl v roce 1943 odvlečen do Terezína a pak transportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 19. října 1944 umírá jako většina lidí, co se kdy dostala do hrůzy těchto táborů, v plynové komoře... Postřehla jsem, že rok 1944 se stal osudovým i Exuperymu...

DÍLO:

• Povídky pana Kočkodana (1922)

• Mariáš a jiné živnosti (1924)

• Povídky izraelského vyznání (1926)

• Život ve filmu (1927) - eseje

• O humoru v životě a v umění (1928) - články, sloupky a fejetony

• Dům na předměstí (1928) - román

• Židovské anekdoty - možno považovat za lidovou poezii

• Žurnalistický slovník - úsloví a rčení

• Hlavní přelíčení (1932) - román

• Muži v offsidu (1931) - humoristická próza

• Hráči (1931) - humoristická próza

• Michelup a motocykl (1935) - próza

• Metempsychóza čili stěhování duší (1936) - povídky

• Doktor Munory a jiní lidé (1935-1939) - fejetony a sloupky

• Lidé před soudem (1938) - fejetony, sloupky, eseje

• Vyprodáno - próza

• Okresní město (1936), Hrdinové táhnou do boje (1936), Podzemní město (1937), Vyprodáno (1939) - pentalogie

• Hostinec U kamenného stolu (1941) - humoristický románek

• Bylo nás pět (1946) - humoristická próza

• Edudant a Francimor - próza pro děti

Dílo: Dílo Bylo nás pět je humorně psaná próza, jejíž děj se odehrává v Rychnově nad Kněžnou – ve městě, kde se narodil sám autor. Prvky autostylizace nese také postava Petra Bajzy – vypravěče. Dílo zobrazuje dětství rychnovských kluků – příhody Petra Bajzy a jeho čtyř kamarádů. Zdrojem humoru a komiky nejsou jen veselé příhody a klukoviny, ale také jazyk, který spojuje zcela spisovné či knižní výrazy s expresivními, a v neposlední řadě i to, že dochází k prolínání dětského světa se světem dospělých – děti si spoustu věcí vykládají po svém. Hlavní postavy – Petr Bajza, Bejval Antonín, Éda Kemlink, Jirsák Čeněk, Zilvar - parta pěti kamarádů, kteří spolu vyváděli nejrůznější rošťárny Petr Bajza vyrůstal v pětičlenné rodině – tatínek byl obchodník, který vedl v domě koloniál. Starší bratr Láďa byl kupeckým učedníkem a domů jezdil jen občas. Nejmladším členem rodiny byla Mančinka, které nebyl ještě ani rok. No a do rodiny patřila samozřejmě maminka, ale také kocour Honza a služka Kristýna, se kterou se Péťa pořád škádlil a handrkoval. Petr měl pět kamarádů: Tondu Bejvala, který neustále vymýšlel nejrůznější nápady, Édu Kemlinka, Čeňka Jirsáka, který o sobě tvrdil že je velice zbožný, ale také se pyšnil tím, že zhřešil proti všem přikázáním. Posledním kamarádem byl Zilvar, který pocházel z chudobince. S touto partou kamarádila také Eva Svobodová, dcera cukráře, která si nejvíc oblíbila Petra. Kniha vypráví o nejrůznějších příhodách, klukovinách a válkách proti klukům z jiných čtvrtí, kteří byli jejich úhlavními nepřáteli. Kluci se chodili koupat ke Klobouku – toto místo dostalo svůj název kvůli tomu, že zde někomu uplaval klobouk. Mezi dalšími příhodami bych zmínil například to, jak se Tonda Bejval rozhodl vypálit vosy z hnízda a všichni skončili pobodaní, nebo když Péťa ukradl svému lakomému strýčkovi kartónové krabice, ze kterých si postavili město a podpálili jej. Obzvlášť vtipná byla situace, když si chlapci hráli na žebráky (půjčili si od Zilvarova otce dřevěnou nohu) a od kolemjdoucího procesí vyžebrali slušnépeníze. Jenže vzápětí se z výdělku začali před zraky kolemjdoucích radovat a rázem měli další průšvih. Jednou přijel do města cirkus – všichni se těšili a zaříkali se, že musí zhlédnout všechna představení. Byli velmi nadšení a umělce obdivovali. Pak začali pomáhat s napájením a krmením zvířat, aby měli vstup zadarmo. Pomáhal jim také jistý Otakárek – z velmi bohaté rodiny. Když se to dozvěděla jeho vychovatelka, rozzlobila se na ředitele cirkusu a ten všechny kluky vyhnal, protože nechtěl mít žádné další problémy. Konec knihy se odehrává ve znamení Petrova snu: Petr těžce onemocněl – dostal spálu a měl vysoké horečky. Zdálo se mu, že mu tatínek koupil slona a on s ním společně s kamarády odcestoval do Indie, kde zažíval nejrůznější dobrodružství. Vše je zobrazeno s přihlédnutím k dětské fantazii, což zvyšuje dobrodružnost a zároveň humornost.