7. Vývoj českého státu za Přemyslovců a Lucemburků
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
7. Vývoj českého státu za Přemyslovců a Lucemburků
Hospodářské a společenské poměry od 12. století do počátku 15. století
Hospodářské poměry:
počet obyvatel na evropském kontinentu se od 7. století zdvojnásobil na 40 milionů -> vyšší nároky na výrobu a přísun potravin
v průběhu 12. a 13. století došlo k oteplení, díky kterému zde byly příznivé podmínky pro zemědělství
novinky v zemědělství:
místo jařma se začal používat chomout -> efektivnější způsob zapřahání
jako tažné zvíře využíván spíše hovězí dobytek (kůň ceněn, k jízdě)
místo rádla nastupuje těžší pluh (rádlo rozhrnuje zeminu na 2 strany, pluh pouze na jednu)
zavedeno trojpolní (trojhonní) systém hospodaření (půda rozdělena do 3 honů - 1. ozim, 2. jař, 3. úhor - tříletý cyklus) + hnojení - vedlo to k větším výnosům
rozvíjel se dálkový obchod - hlavní střediska: Janov, Benátky
Společenské poměry:
z důvodu rostoucího počtu obyvatel dochází k rozšiřování ploch obdělávané půdy = kolonizace
přeměna hospodářsky nevyužívané půdy na půdu zemědělskou (vrcholí ve 12. století)
vnitřní kolonizace = kolonizace za účasti domácího obyvatelstva - např. z nížin do vyšších oblastí
vnější kolonizace = na kolonizaci se podílí příchozí z cizích krajů - do Čech přichází Němci
zákupové (emfyteutické) právo = poddaný zaplatí vrchnosti jednorázově určitou sumu a dále platí pouze pevně stanovenou pozemkovou rentu
učení o trojím lidu - 3 společenské skupiny - duchovenstvo, šlechta, poddaní (mezi jednotlivými vrstvami nebyly nepřekročitelné překážky - vesnický synek se mohl stát knězem) + přibyla nová skupina - měšťanstvo
Vznik vesnic:
zakládány nové vesnice - tzv. lokátor vybral vhodné místo -> získal od majitele půdu -> vyměřil parcely a polnosti -> vybudování příbytků
kolonisté - byli poddaní vrchnosti, v jejímž vlastnictví bylo území, na kterém byla vesnice - platili daně, byli povinni robotovat
vznikají Újezdy (12. stol.) - obvod pozemků byl stanoven v rozloze, kterou zakladatel „ujel“(objel) za určitý čas
Lhoty (13. a 14. stol.) - obyvatelé dostávali lhůtu na placení daní
velikost středověkých vesnice: 6 - 13 domů
Rozvoj měst:
od 11. století začíná rozvoj měst (rostoucí počet obyvatel) – města jsou střediska řemesel a obchodu
m2ěsta vznikají:
na místech kupeckých nebo řemeslnických osad - v blízkosti hradů, pevností (Brno, Olomouc, Žatec)
na křižovatkách obchodních tras
zakládána zcela nová města tzv. „na zeleném drnu“, často v blízkosti nalezišť drahých kovů
nejvíce měst v Itálii, Francii, Porýní; S a V Evropa zaostávala - u nás rozkvět měst až ve 13. a 14. stol. (za vlády Po II.)
dělení měst:
královská města - vznikla z podnětu panovníka nebo jím byla povýšena
věnná města - města, která zabezpečovala živobytí královen a jejich dvorů (Mělník, Hradec Králové)
horní města - u nalezišť drahých kovů (Jihlava, Kutná Hora, Příbram)
poddanská města - v držení církve či šlechty