8 Stěhování národů
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Po jeho smrti nastoupil jeho syn Karel Veliký
Za něho prošla francká říše velkým rozvojem a výboji
Výboje proti Langobardům, Sasům, Slovanům, Arabům,
V roce 800 byl v Římě papežem korunován na císaře římské říše, uznán byzantským císařem jako nástupce západořímské říše
Karolínská renesance – dochází k obnově latinského písemnictví –především pomocí nově zakládaných klášterů –románský sloh
Hlavní centrum Cáchy
Po Karlově smrti se vlády v jeho obrovské říši ujímá Ludvík pobožný, kdy ovšem po jeho smrti se říše rozpadá pod vládou jeho tří synů, kteří si říši rozdělují 843 n.l. Verdunské dělení
Karel II – Západofrancká říše – Francie
Lothar – Lotharingie – (Lotrinsko, Burgundsko)
Ludvík Němec – Východofrancká říše – Svatá říše římská
Svatá říše Římská
Otoni
Jindřich I. Ptáčník – saský vévoda – výboje
Syn Ota I. – nájezdy Maďarů, vítězství na Lechu 955 n.l., korunovace v Římě na císaře 962 – Svatá říše římská
Ota II.
Ota III. – plány na „renovatio imperii“ – obnovení impéria, rádce sv. Vojtěch, brzká smrt
Spor o investituru mezi Jindřichem IV. a papeži – šlo o jmenování církevních hodnostářů v svaté říši římské –
Ponížení u Cannosy 1077 – Jindřich IV. se pokořil
Konec bojů až Wormský konkordát 1122 mezi Jindřichem V. a papežem Kalixtem II.
Fridrich Barbarossa – Štauf, jeden z největších panovníků středověku, Války v Itálii, dobytí Milána, Spor v říši s Welfy (Jindřich Lev), Divide et impera ( Rozděl a panuj) v panstvích svých protivníků jitřil nálady a zmenšoval území (český stát – založil markrabství moravské a pražské biskupství vyjmul z pravomoci českého knížete – po Barbarosově smrti opět došlo k spojení do jednoho státu)
Po smrti Barbarossy došlo k válkám o nástupci mezi Štaufy a Welfy (využil Přemysl Otakar I. – český dědičný královský titul)
Boje se přenesly i do Itálie, kde se ukázali dvě frakce podle toho, zda stranili papeži či císaři
Guelfové- papežovi přívrženci
Ghibelíni – zastánci císaře
Byzantská říše
Pokračovatel v římské tradici
Hlavní město – Konstantinopol
Justinián I. – došlo k výbojům, kdy byzanc obsadila Itálii, severní afriku, Hispánii
Zákoník – Corpus iuris civilis – základ římského práva
Césaropapismus – spojení světské a církevní moci – rozdíl oproti západu, kde je císař a papež
Ikonoklasmus – nepokoje proti obrazům – obrazoborectví (proti modlám)
Porážky Byzance – útoky Arabů, Peršanů, Bulharů a Slovanů Byzanc platí tribut
1054 – Velké schizma – odloučení Katolické a pravoslavné církve
1072 – bitva u Mantzikertu – Porážka od Turků
Křížové výpravy
1204 – dobytí Konstantinopole Křižáky – Latinské císařství
Tlak Turků – 1453 dobytí konstantinopole Turky – konec Byzance