9. Baroko v Evropě

BAROKO V EVROPĚ
Celoevropský společenský a kulturní směr nového věku, odmítá renesančním neomezenost
lidského rozumu a vědy.
Tíhne k náboženské mystice, typický je antitetický - rozporuplný - životní pocit, krize životních
jistot, smyslovost = senzualismus, citovost, expresivita.
Lidé jsou zklamáni humanismem, nedočkali se lepší společnosti a uchylují se do svého nitra a
upínají se k Bohu, člověk trpí a nevěří rozumu => vidí naději u Boha -> změny společnosti
způsobila reformace (hnutí za nápravu církve - Luther)
Baroko : pèrola barroca = perla nepravidelného tvaru
Rozvíjí se od pol.16.stol do pol.18.stol

Rysy:
nedůvěra v rozum,
absolutizace víry,
odvrat od přírody,
zaměření na vlastním nitro mělo ohromit, působit na smysly, mysticismus, tajemnost, tajuplnost,
převládá citová složka nad racionální, dramatičnost - zásada kontrastu = odraz rozporu doby,
naturalistická konkrétnost - obrazy umučení, utrpení světců.
Rozšiřuje se mariánský kult, obnovovaly se kulty svatých, zakládala se poutní místa.
Církev už nemohla praktikovat středověký způsob ovlivňování lidí, a proto používala umění
Došlo k rozvratu církevní jednoty => mnoho zemí odmítá poslušnost papeži - církev uspořádala
tridentský koncil (1545), na němž se katolické učení vyrovnávalo s nekatolíky..., obě strany
se radikalizovaly a Evropa se rozdělila na katolický a protestantský tábor...
Roku 1540 byl založen jezuitský řád Ignácem z Lojoly.
Baroko bylo posledním universálním jednotným stylem v Evropě, bylo protipólem k renesanci
Časté střety vyvrcholily v třicetileté válce (1618- 1648), která začala v Čechách a skončila
tzv. vestfálským mírem
Architektura
dominantní umění vyjadřuje vyšší, symbolické významy, používá elipsy, točité sloupy, kupole,
stavby mají složité půdorysy, budují se zámky, paláce se zahradami, chrámy a kostely, které mají
ohromit a vzbudit pocit pokory -> církevní stavby působí jako obraz nebe přeneseného na zem,
jsou dokladem bohatství, moci, síly a autority panovníka.
Gian Lorenzo Bernini (Sloupová kolonáda ve Vatikánu nám.sv.Petra)
Francesco Borrominy (chrám Sant'Ivo alla Sapienza v Římě)
Guarino Guarini (chrám San Lorenzo v Turíně)
André Le Nôtre - projekty francouzských zahrad (Versailles)
Malířství
zachycuje vnitřní napětí, motivy jsou náboženské a mytologické
Caravaggio (Madonna di Loreto, Smrt Panny Marie)
Peter Paul Rubens (Tři Grácie, Klanění tří králů..,)
Rembrant van Rijn (Noční hlídka, Flóra,...)
Sochařství
dynamicky ztvárňuje dramatické situace, napjatého výrazu v tváři
Gian Lorenzo Bernini (Aeneas, Anchises...)
Andrea Bolgi (Svatá Helena v bazilice sv.Petra ve Vatikánu)
Hudba
varhanní skladby, koncerty, komornější díla
Čtvero ročních dob - Antonio Vivaldi
Braniborské koncerty - Johann Sebastian Bach
oratorium Mesiáš - George Friedrich Händel
opery Orfeus, Nářek Ariadny (antická temata- Claudio Monteverdi)
-> slavní byli kastráti - opery, koncerty, kostely
Filosofie
filosofové a vědci zkoumali člověka a přírodu pomocí rozumu a smyslů, v době baroka se zrodilo
několik filozofických a vědeckých směrů:
racionalismus = poznání probíhá rozumovým usuzováním
René Descartes - používá metodickou skepsi = pochybnost a ověřování smyslových poznatků
Baruch Spinoza - vychází z kritiky náboženských dogmat, snaží se o poznání pravdy rozumem
empirismus = člověk odvozuje veškeré poznání ze smyslové zkušenosti
John Locke - prohlásil, že člověk se rodí jako nepopsaný list papíru, vše co poznává prochází přes
smysly
George Berkeley
David Hume
Literatura
touha po poznání Boha přes niterný mystický prožitek, důraz na city a protiklady (antiteze):
dokonalý Bůh x hříšný člověk, záchrana duše x věčné zatracení, sklon k vášním, tělesnosti x
čistá duchovnost, motivy strachu, smrti, utrpení a hledání jistot u Boha = > vidění světa v