Antigona_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Sofoklés

Antigona

Výňatek

Umělecký text

ISMÉNÉ

Ach, sestro, uvaž jen, jak neslavně

a stíhán záštím zhynul otec náš,

když pod tíží svých vin, jež odkryl sám,

si vlastní rukou vyrval oči své,

a dále: jeho máť a spolu choť

jak bídně ukončila provazem

svůj život; konečně, jak v jeden den

dva naši bratři rukou vespolnou

se zavraždili oba navzájem,

ti ubozí, a stejný smutný los

si uchystali. Pohleď, zbýváme

teď jen my dvě, a zhynem prabídně

i my, když přestoupíme násilím

ten rozkaz vladařův a vzepřeme

se jeho moci. Třeba uvážit,

že jsme jen ženy, kterým nemožno

se pouštět s muži v boj, a mimoto,

že podléháme lidem mocnějším,

a že je tedy nutno poslechnout

i v tom i v lecčems ještě trapnějším.

A proto prosím mrtvých pod zemí,

by odpustili, jsem-li nucena

tak jednati, a vládce poslechnu.

Chtít provést nemožné je nerozum.

Výňatek

Neumělecký text

Jak se pohřbívali zemřelí?

Úmrtí jednoho každého člověka doprovázely v antice určité rituály, které se různily podle společenských představ o záhrobí a sociálního postavení zemřelého. V Athénách i v Římě byl zemřelý umyt, natřen mastmi a oblečen. Mrtvola byla pak vystavena v domě na úmrtním loži. Příbuzní, přátelé a sousedé se shromáždili, aby zemřelému prokázali poslední poctu. Zazpívali žalozpěv a rozloučili se. Vystavení těla trvalo často více dní, po něm byl zemřelý dopraven k hrobu. […]

Mrtvola byla spálena na hranici před městskou bránou, nebo tam byla pohřbena. Pozůstatky žehu vložili příbuzní do urny a tu uložili do hrobu. Dobu smutku uzavřela společná hostina. Památka zemřelých se připomínala ročně v pravidelných pamětních slavnostech. Vznešené rodiny k tomu pořádaly nádherné zádušní hry. Pohřeb se mohl proměnit v demonstraci moci a bohatství zemřelého a jeho rodiny. Proto se opakovaly snahy omezit zákonně pohřební luxus a počty „smutečních hostů“.

Hroby byly v antických společnostech významnými místy vytváření totožnosti. Úlitby a květinové dary, společné hostiny a pravidelné zdobení hrobů sloužilo i udržení památky zesnulých a posilovalo soudržnost žijících.

(S. Rebenich, Antika)

OBECNÁ struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika