Egypt
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Egypt
5000 př. n. l. – 30 př. n. l.
V údolí kolem Nilu.
Periodizace:
Předdějinné období – 5000–2700 př. n. l.; od sjednocení Horního a Dolního Egypta (Meni).
– domy z netrvanlivých materiálů (hlína, rákos, bambus).
Stará říše – 2700–2200 př. n. l.
– mastaby a pyramidy (panovník Imhotep); monumentální chrámové stavby.
Střední říše – 2200–1750 př. n. l.
– hlavní město = Wéset.
– skalní chrámy a hrobky.
Nová říše – 1500–1100 př. n. l.
– chrámové stavby v Karnaku a Luxoru.
Pozdní období – 1100–30 př. n. l.
– nadvláda cizinců; roku 30 př. n. l. se stává římskou provincií.
Společnost:
V čele státu farao (uctíván jako vtělený bůh).
Víra v posmrtný život.
Stavba hrobek, mumifikace (balzamování).
Architektura:
Základní znaky:
Masivnost, monumentalita, symetrie, obliba sloupů.
Architrávový stavební princip – vodorovný kámen ve vzpěrách.
Architektonické články: zeď, pilíř, sloup.
Stavební materiál: hlína, rákos, kámen (vápenec, pískovec, žula), dřevo.
Základní stavební typy:
Mastaba = kamenná stavba z pečlivě přitesaných kvádrů, obdélníková základna, tvar
kolmého jehlanu s nízkým vchodem (šířka 5–15 m, délka 10–50 m, výška
3–10 m), slepé vstupy z boku, skutečný otvor shora; po spuštění mrtvého a věcí
se šachtice zazdila, pohřební prostory v zemi (až v hloubce 30 m), v nadzemní
části modlitebna a často i zazděný prostor se sochou mrtvého, stavěny pro
příslušníky královské rodiny i vysoké úředníky; z kamenů nebo z hlíny.
Pyramida = symbol Egypta, nejmonumentálnější pohřební architektura, jaká kdy existovala,
dochováno kolem 40, nejprve stupňové (Džóserova), které se vyvinuly zřejmě
postavením několika mastab na sebe, potom v podobě pravidelných jehlanů se
čtvercovou základnou, uvnitř malé pohřební místnosti, komora pro dary; povrch
pyramid patrně obložen (na části Cheopsovy pyramidy dokonale opracován
obklad žuly, podle římského autora Plinia tvořil různobarevné pruhy a na
vrcholku byl zlatý jehlan).
Skalní hrobky = tesané do kolmých srázů skalnatých teras kolem Nilu. Tvořily často složité
komplexy chodeb a mnoha místností. Vchody architektonicky řešeny,
později (v Nové říši) maskovány (proti vykradačům).
– Údolí králů, Údolí královen.
Chrámy = souvisely s kultem mrtvých a byly často v blízkosti pyramid. Měl v nich být král
po své smrti uctíván jako bůh.
– stavba: 1. Majestátní masivní brána se šikmými zdmi tvořená úzkým vstupem
a dvěma čtyřhrannými věžemi (pylony) se stožáry. K ní vedla "cesta
bohů" vroubená sfingami (zvířecí tělo, lidská nebo beraní hlava). Na
konci sfingové aleje u brány se tyčily obelisky (dlouhé jehlanovité
štíhlé monolity nazývané "paprsky slunce"), bránu střežily kolosy
(sedící sochy králů).