1.Úvod do botaniky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Úvod do botaniky
bio (život), logos (nauka)
vědní obor, zabývající se rostlinou stavbou, vztahy mezi rostlinami, řazení do systému, životními nároky
Botanický systém
druh (species): jitrocel kopinatý
rod (genus): jitrocel
čeleď (familia): jitrocelovité
řád (ordo): hluchavkotvaré
třída (classis): vyšší dvouděložné
oddělení (phylum): krytosemenné
říše (regnum): rostliny
Rostliny (Plantae)
nebuněční, prokaryotní, eukaryotní organismy
osídlena všechna prostředí
význam (vzhled krajiny, prostředí pro život jiných organismů)
znaky rostlin
-
nemají (lysozomy (posmrtný rozklad), glykogen (zásobní látka), tuk)
-
mají (plastidy, buněčnou stěnu, vakuoly)
odvětví botaniky
-
fytogeografie (věda o rozšíření rostlin na Zemi)
-
anatomie (věda o vnitřní stavbě)
-
morfologie (věda o vnější stavbě)
-
systematika (věda o řazení do systému)
-
fyziologie (věda o vnitřní funkci)
-
histologie (věda o stavbě tkání)
-
cytologie (věda o struktuře, funkci, chování buněk)
-
ekologie (věda o vztahu rostlin k prostředí)
-
genetika (věda o dědičnosti, proměnlivosti)
speciální odvětví botaniky
-
mikrobiologie (věda o mikroorganismech)
-
virologie (věda o virech)
-
bakteriologie (věda o bakteriích)
-
mykologie (věda o houbách)
-
paleontologie (věda o zkamenělinách)
-
algologie (věda o sinicích, řasách)
Dějiny a vývoj
již ve středověku v rámci filozofie
Starověk
rozvoj souvisí s objevením písma v Mezopotámii (3500 př. n. l.)
Egypt
-
studium člověka, lékařské spisy, Alexandrijská lékařská škola
Sumer
-
mezopotámská kultura, studium fauny, flóry
Indie
-
první pitvy
Řecko
-
Aristoteles (384 – 322 př.)
-
řecký filosof, fyzik, metafyzik, matematik, rétorik, poetik
-
teorie samooplození (abiogeneze)
-
živé z neživého (myš z prachu, mšice z rosy)
-
Démokritos (460 – 370 př.)
-
řecký filosof, matematik, historik umění
-
receptář rostlin
-
Hippokratés (460 – 370 př.)
-
řecký lékař, filosof
-
základy medicíny, přísaha
Řím
-
čerpání poznatků z Řecka
-
Plinius (23 – 79)
-
řecký spisovatel, přírodovědec, filosof, historik umění, básník, voják
-
Přírodověda (77)
-
řecky psané dílo (Naturalis historia)
-
astronomie, matematika, geografie, etnografie, zoologie, zemědělství, farmakologie, mineralogie, sochařství, malířství, řezba drahokamů
-
Galenos (129 – 216)
-
řecký lékař, chirurg, biolog, neurovědec, filosof, spisovatel
-
první pitvy
Středověk
vlivem velkého vlivu církve došlo k úpadku zkoumání, rozpad Římské říše
Ibu Sína Avicenna (980 – 1037)
-
perský lékař, polyhistor, filosof, chemik, fyzik, matematik, spisovatel
-
Kánon medicínský (1025)
-
soupis léčiv, nemocí
Novověk
bouřlivý rozvoj v rámci biologie
William Harvey (1578 – 1657)
-
anglický lékař, biolog, anatom, fyziolog, zakladatel fyziologie
-
pozoroval krevní oběh, vše živé pochází z vajíčka
Antoni van Leeuwenhoek (1632 – 1723)
-
nizozemský biolog, fyzik, zeměměřič, zakladatel mikrobiologie
-
první pozorování pod mikroskopem
-
pozorování spermií, tok krve v kapilárách, bakterie
Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869)
-
fyziolog, anatom, biolog, básník, filosof
-
autor buněčné teorie, protoplazma (živá hmota), časopis Živa
-
studium oka, kůže, pokožky a potních žláz
-
Purkyňova vlákna (srdce, mozek, kosti)
Louis Pasteur (1822 – 1895)
-
francouzský chemik, biolog, zakladatel stereochemie, mikrobiologie, imunologie
-
vyvrátil Aristotelovu teorii
Carl Linné (1707 – 1778)
-
švédský přírodovědec, lékař, geolog, lékař, profesor
-
zakladatel systematické nomenklatury (dvojslovné názvosloví)
Jean Baptiste Lamarck (1744 – 1829)
-
francouzský přírodovědec, botanik, zoolog, biolog, chemik
-
nové termíny biologie, bezobratlí
-
teorie vývoje života (od jednobuněčných po složitějších)
-
znaky získané během života organismu dědičné, přenáší se na další generace
Charles Darwin (1809 – 1882)
-
anglický přírodovědec, geolog, cestovatel, filosof, botanik
-
evoluční teorie (původ a vývoj člověka)
-
O vzniku druhů přírodním výběrem (1871)
Gregor Johann Mendel (1822 – 1884)
-
biolog, genetik, včelař, matematik, botanik, přírodovědec
-
zakladatel genetiky, objevitel základních zákonů dědičnosti
James Watson (1928) a Francis Crick (1916 – 2004)
-
americký vědec, biochemik, genetik, biolog
-
anglický molekulární biolog, fyzik, neurovědec, biochemik, spisovatel
-
objevitelé struktury molekuly DNA
Robert Koch (1843 – 1910)
-
německý lékař, mikrobiolog, vynálezce, fotograf, chemik
-
zakladatel bakteriologie, objevitel cholery, tuberkulózy, snětí slezinné
Alexander Fleming (1881 – 1955)
-
skotský lékař, bakteriolog, farmakolog, chirurg, vynálezce
-
objevitel baktericidních účinků lysozymu, získání penicilinu z plísně
Alexandr Ivanovič Oparin (1894 – 1980)
-
ruský biolog, biochemik, chemik
-
teorie evoluce (koacerváty)
Ivan Petrovič Pavlov (1849 – 1936)
-
ruský fyziolog, psycholog, lékař, neurolog, badatel
-
studium reflexů, nervové soustavy
Ijla Iljič Mečnikov (1845 – 1916)
-
ruský přírodovědec, zoolog, chemik, lékař, mikrobiolog, imunolog
Jan Jánský (1873 – 1921)
-
sérolog, neurolog, psycholog, psychiatr
-
popis krevních skupin (A, B, AB, 0)
Ján Jesenius (1566 – 1621)
-
slovenský lékař, politik, filosof, pedagog, diplomat
-
první veřejná pitva (1600)
Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849) a Karel Bořivoj Presl (1794 – 1852)
-
chemik, botanik, zoolog, lexikograf, mineralog, překladatel
-
lékař, přírodovědec, botanik, zoolog
-
Systém rostlinstva (1819)
František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)
-
básník, kritik, překladatel
-
Prodromus květeny české (1868)