11. DRUHOUSTI OSTNOKOZCI, STRUNATCI PLASTENCI, BEZLEBECNI, OBRATLOVCI KRUHOUSTI, RYBY, PARYBY

ryby

• celý život dýchají žábrami

• převažují kosti nad chrupavkami, ve škáře kostěné šupiny (kryjí povrch těla)- rostou po celý život

• žaberní dutina kryta skřelemi, plynový měchýř – vchlípení hltanu, hydrostatická fce

• oplození většinou mimotělní → obrovská produkce potomstva

• typy postavení úst:

  • ústa horní – získávání potravy z hladiny (perlín)

  • ústa koncová – dravé ryby (kapr, candát)

  • ústa dolní – sbírají potravu u dna (ostroretka)

• typy ocasních ploutví:

  • heterocerkní – nesouměrná chrupavčitá ploutev (jeseter, žralok)

  • homocerkní – vně souměrná, uvnitř kosti (kapr)

  • difycerkní – vně i vnitř stejná (bichir africký)

• Kapr obecný

  • hydrodynamický tvar těla, sliz na povrchu těla → snížení odporu → snadný pohyb

  • postranní čára – zaznamenává chvění vody→ orientace ve tmě a v kalné vodě

  • koncová ústa s bezzubými čelistmi – požerákové zuby - * přeměnou 5. žaberního oblouku

  • nemá slinné žlázy!

  • masité hmatové výběžky (vousy) – vyhmatává potravu ze dna

  • čich- nozdry na hřbetu, oči- bez víček, vidí barevně

  • ocasní ploutev homeocerkní, hřbetní + řitní – nepárové, břišní + prsní párové

  • 4 páry žaberních oblouků → vodu cedí, potravu polyká (vodu nikdy nepolyká)

  • venózní srdce, ledviny

  • gonochoristé- samci (mlíčňáci) produkují mlíčí, samice (jikernačky) jikry

  • mimotělní oplození – trdliště (=místo k oplození jiker), nadprodukce potomstva, přímý vývoj

+ str. 143 typy šupin

Ekologie a etologie ryb

• život ryb výrazně ovlivněn biorytmy a specifickými ekologickými vlastnostmi vody – proud - ovlivňuje tvar těla a ploutví, teplota vody ovlivňuje životní aktivitu ryb

• 4 základní ekologické skupiny ryb (podle obsahu soli ve vodě)

• 1. ryby sladkovodní

  • celý život ve sladké vodě buď stojaté (lín, karas) nebo tekoucí (lipan), v obou typech žijí např. štiky, okouni

  • středoevropské řeky rozdělujeme na: pásmo pstruhové (chladná prokysličená voda horských potoků, vranka), pásmo lipanové (podhorské říčky s čistou vodou a štěrkovým dnem, lipan), pásmo parmové (střední tok řeky s hlubokým korytem, okouni), pásmo cejnové (pomalu tekoucí voda s hlubokým a zbahnělým dnem, kapr)

• 2. ryby mořské

  • podle hloubky rozlišujeme: ryby pelagické (ve volném moři v různých hloubkách, v hejnech- sardinky, jednotlivě), ryby litorální (žijí v mělčinách při pobřeží), ryby bentické (obývají mořské dno, platýs)

• 3. ryby tažné

  • typické migracemi velkého počtu jedinců stejného druhu jedním směrem ve stejné době

  • migrace jsou buď potravní (tučňáci) nebo do prostředí optimálního pro rozvoj plůdku mladých jedinců nebo za účelem tření

  • rozdělujeme na anadromní (z moří do pramenišť řek, losos), katadromní (z řek do moře, úhoři do Sargasového moře)

  • orientace podle chemického složení vody a má charakter etologického vtisknutí (lososi bezpečně dotáhnou z moře do řek, kde se sami vylíhli)