2. NEBUNĚČNÉ ORGANISMY, PROKARYOTA

• BSE (bovinní spongiformní encefalopatie)

• Nemoc šílených krav, došlo kmezidruhovému přenosu

• Mezi kravami se to šíří kostní moučkou, která se dávala jako doplněk stravy telatům

• Creutzfeld-Jakobova nemoc

• Vzniká náhodně špatným smotáním bílkovin, existuje jistá dědičnost

• Buď se projeví v mladém věku a má rychlý průběh, nebo se projeví později a trvá déle

• Kuru

• Šíření kanibalismem, ženy jedly mozky, muži svalovinu

• Příznakem byl „smrtelný smích“ = křečové stahy svalů

1. Viroid

• Infekční nukleové kyseliny – nahá nukleová kyselina bez kapsidy

• Způsobují onemocnění rostlin, živočichy nenapadají

• Rychle se šíří vodou nebo vzduchem – replikace a lyze buňky

PROKARYOTA

• Objevuje se již před 3,5 miliardy lety

• Je poměrně malinká; vnitřní prostor není dělený na další části

• Na povrchu je cytoplazmatická membrána (většinou má jen jednu membránu)

Cytoplazmatická membrána

• tvořena dvojvrstvou fosfolipidů, vmezeřenými bílkovinami a kyselinou fosforečnou

• fosfolipidy = glycerol, který je esterifikovaný VMK (2 -OH skupiny) a zbylá OH skupina je esterifikovaná fosfátem

• Funkce bílkovin: buď fungují jako přenašeči a dále jako enzymy dýchacího řetězce

• Tloušťka membrány je cca 7 mm; chrání před mechanickým a chemickým poškozením

• je polopropustná (semipermeabilní) a přes ní se transportují látky pasivně nebo aktivně

• Pasivní transport (bez energie):

1. Prostá difuze (ionty nebo malé molekuly) – většinou látky pronikají po směru koncentračního gradientu

2. Malé kanálky – normálně jsou zavřené a otevřou se jen dle potřeby => jen pokud ta buňka ty ionty potřebuje => usnadněná difuze (také podle gradientu)

• Aktivní transport:

• bílkoviny mají aktivní místo, kam se musí navázat nějaké molekuly, zespoda se naváží další molekuly a změní konfrontaci bílkoviny (předklopí se)

• Typy transportů pomocí přenašečů:

1. Uniport (jedna částice ven nebo dovnitř, je jedno, z jakého směru)

2. Antiport (aby se dovnitř dostal iont, tak jiný musí ven)

3. Symport (stejným směrem jdou více částic najednou)

• U některých prokaryot se může membrána vchlipovat dovnitř, čímž vznikají organely:

Mesozomy = váčky, které mají zásobní/transportní funkci

Chromatofory = u fotosyntetických – váčky s barvami

Buněčná stěna

• Na povrchu cytoplazmatické membrány je ještě chráněna buněčnou stěnou, která je tvořena vrstvami peptidoglykanu (=sacharidové vrstvy), které jsou propojené bílkovinnými vazbami, vytváří sacharidovou síť

Živočichové se podle typu dělí na:

a) Grampozitivní prokaryota – buněčná stěna je tlustá a dá se barvit gramovými barvami

b) Gramnegativní prokaryota – tenká buněčná stěna, barviva je málo a tudíž obarvení nepoznáme

Pouzdro

• Některá prokaryota mají ještě pouzdro na cytoplazmatické membráně, které je tvořeno různými vlákny (proteinový, polysacharidový,…)

• Ochranná funkce, někdy má schopnost bobtnat, jindy je pevná