Endokrinní soustava

světlem. Více je vylučován v noci a ovlivňuje biorytmy člověka.

Štítná žláza
Štítná žláza (glandula thyroidea) je tvořena dvěma laloky, které leží po stranách štítné chrupavky. Produkuje hormon
thyroxin, trijodthyronin a kalcitonin. Thyroxin ovlivňuje oxidační procesy v buňkách, je nezbytný pro normální vývoj
nervové soustavy a k jeho syntéze je nezbytný jód. Při nedostatku jódu v potravě dochází ke zvětšení štítné žlázy
(struma), trvalejší nedostatek v dětství vede ke kretenismu (zpomalený tělesný vývoj, mentální postižení). Naopak
nadbytek hormonů štítné žlázy vede k hubnutí, zrychlení srdeční činnosti, zvýšené produkci tepla a pocení, nervozitě.
Kalcitonin snižuje hladinu vápníku a fosforu v krvi (antagonista parathormonu).

Příštítná tělíska (glandula parathyroidea) produkují parathormon. Parathormon stimuluje uvolňování vápníku a fosforu z
kostí a zvyšuje zpětné vstřebávání vápníků v ledvinách. Při nedostatku dochází ke křečím svalů (tetanie), při nadbytku
parathormonu dochází k odvápňování kostí.

Další endokrinní žlázy
Slinivka břišní (pancreas) je žláza s dvojí sekrecí. Jako exokrinní sekrece se označuje produkce pankreatické šťávy
obsahující trypsin, lipázy a amylázy pro štěpení jednotlivých složek potravy, tato šťáva odtéká do dvanáctníku.
Endokrinní část tvoří Langerhansovy ostrůvky produkující inzulin a glukagon. Inzulin stimuluje vstřebávání glukózy z krve
do tkání, a tedy snižuje hladinu glukózy v krvi. Při nedostatku inzulinu vzniká diabetes mellitus (cukrovka), při které
dochází k nedostatečné výživě tkání (únava, hubnutí, špatné hojení ran). Glukagon má opačný účinek než inzulin, zvyšuje
hladinu glukózy v krvi (např. štěpením glykogenu v játrech).

Nadledviny (glandulae suprarenales) jsou párový orgán uložený na horním pólu ledvin. Rozlišujeme u nich kůru a dřeň. V
kůře nadledvin vznikají glukokortikoidy (např. kortizol, který ovlivňuje metabolismus tuků (hlavně jejich odbourávání) a
bílkovin, potlačuje zánětlivé projevy a je tak využíván při léčbě zánětů a alergií), mineralokortikoidy (např. aldosteron,
který zvyšuje zpětné vstřebávání sodíku a zvyšuje vylučování draslíku v ledvinách) a androgeny (hormony podobné
testosteronu). Ve dřeni nadledvin pak vzniká adrenalin a noradrenalin, které připravují organismus na zvýšenou zátěž,
mají stimulační funkci: zvyšují srdeční frekvenci, krevní tlak a hladinu glukózy v krvi.

Varlata (testes) obsahují semenotvorné kanálky, ve kterých se vyvíjejí spermie. Leydigovy buňky vmezeřené ve stěně
semenotvorných kanálků varlete produkují mužský pohlavní hormon testosteron. Ten stimuluje tvorbu mužských
sekundárních pohlavních znaků, podporuje tvorbu bílkovin a tím nárůst svalové hmoty.

Vaječníky (ovaria) se skládají z korové vrstvy, ve které jsou uloženy folikuly obsahující vajíčka, a z dřeně. Ve dřeni
vaječníků vznikají androgeny, hormony podobné testosteronu. V kůře vaječníků se pak v Graafových folikulech produkují
estrogeny, jejichž funkcí je stimulace tvorby ženských sekundárních pohlavních znaků (např. specifické ukládání
podkožního tuku). Žluté tělísko (corpus luteum), které vzniká přeměnou Graafova folikulu, produkuje progesteron. Ten
stimuluje růst a prokrvení děložní sliznice nezbytné pro udržení těhotenství a před porodem stimuluje růst mléčné žlázy.
Progesteron je v průběhu těhotenství produkován také placentou.