Opěrná a pohybová soustava - kostra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Největší pohyb umožňuje ramenní kloub, nejsložitější je kolenní kloub.
Klouby se dělí na jednoduché (stýkají se v nich dvě kosti) a složené (stýká se v nich více kostí, nebo obsahují menisky).
Růst a vývoj kostí
Kosti se vyvíjí již v době nitroděložního vývoje z chrupavčitého základu (většina kostí) nebo z vaziva (jen kosti lebeční klenby a část kosti klíční). Přeměna tohoto základu na kost se nazývá kostnatění = osifikace – nejprve se vytvoří osifikační centrum, ze kterého osifikace pokračuje dále . Růst kostí do délky a šířky – viz růstové chrupavky a okostice.
Obr.: postup kostnatění z osifikačních center – a) kost plochá b) kost krátká c) kost dlouhá
Nemoci kosterní soustavy
řídnutí kostí = osteoporóza – ztráta minerálních látek, hlavně vápníku, náchylnost ke zlomeninám (hlavně ve stáří)
artróza – poškození chrupavky, degenerace kloubu
artritida – revmatické zánětlivé postižení kloubů
dna – ukládání kyseliny močové v kostech
zlomenina, vykloubení, podvrtnutí
ploché nohy – porušení nožní klenby (je klenba podélné a příčná)
plochá záda, kulatá záda (ochablost šíjového svalstva), skolióza (vybočení páteře do stran), prohnutá záda (abnormální lordóza)
vyhřeznuté ploténky = ischias
POPIS LIDSKÉ KOSTRY (celkem 206 kostí)
Kostra hlavy = lebka
chrání mozek a smyslové orgány
průměrná kapacita je u mužů 1450 ccm, u žen 1300 ccm
skládá se z části mozkové a z části obličejové
obvod lebky novorozence je asi 34 cm a nejsou na ní švy
Mozková část (mozkovna)
tvoří ji spodina a klenba lební
ke klenbě náleží kosti temenní, část kosti čelní + spánkových + týlní
ke spodině náleží kost čelní, čichová, klínová, kosti spánkové, část kosti týlní
kosti jsou spojeny pevně, jsou odděleny pomocí vazivových švů, tyto švy v dospělosti zanikají švy: věncový = korunový – odděluje kost čelní a kosti temenní
šípový – odděluje od sebe obě kosti temenní
lambdový – odděluje kosti temenní a kost týlní
šupinový – odděluje kost spánkovou a temenní
přehled kostí mozkové části (P = párová kost, N = nepárová kost):
kost čelní N
kost temenní P
kost týlní N (na jejím spodu je týlní otvor, který navazuje na páteřní kanál)
kost klínová N
kost čichová N
kost spánková P – má 6 částí, jednou z nich je i kost skalní – nejtvrdší kost v těle, je v ní uloženo vnitřní ucho
Obličejová část
kosti jsou spojeny pevně, pouze dolní čelist je připojena kloubně
přehled kostí obličejové části (P = párová kost, N = nepárová kost):
1. horní čelist P
2. kost patrová P – tvoří zadní část tvrdého patra a stěny dutiny nosní
3. kost radličná N – tvoří dolní část kostěné nosní přepážky
4. kost lícní P – její spánkový výběžek + lícní výběžek k. spánkové = jařmový oblouk