Stavba a funkce dýchací a vylučovací soustavy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
19. Stavba a funkce dýchací a vylučovací soustavy
Dýchací soustava:
Stavba:
Vodivá část:
-
Horní cesty dýchací
-
Vystlané řasinkovitým epitelem
-
Dutina nosní – zachycuje nečistoty, ohřívá a zvlhčuje přijatý vzduch
-
Nosohltan – po straně nosohltanové mandle – zachycují vstupující infekce
-
Eustachova trubice – propojení dutiny ústní a středního ucha, vyrovnává tlak
-
Dolní cesty dýchací:
-
Hrtan – štítná chrupavka – prstencovitá chrupavka s hlasivkovými vazy, místo křížení TS a DS (Epiglottis = záklopka)
-
Průdušnice – 10-12 cm dlouhá trubice s hladkou svalovinou a chrupavčitými kroužky
-
Průdušky – rozdvojení průdušnice, vstupují do plic
-
Průdušinky – tzv. bronchiální strom – difúzní přechod kyslíku
-
Respirační část – plíce:
-
Hmotnost: cca 700 g
-
Houbovitá tkáň bez svaloviny
-
Pravá: 3 laloky, levá: 2 laloky
-
Laloky tvořeny plicními sklípky – jsou opředené vlásečnicemi, umožňují difuzi plynů
Výměna dýchacích plynů:
Dýchání = respirace
Tkáňové (buněčné) dýchání = pomalý a postupný rozklad glukózy (oxidace), uvolňuje se energie, která se zabuduje do vazeb ATP; probíhá v mitochondriích buněk
Na základě difúze – tlak kyslíku v alveolách je vyšší než v odkysličené krvi – vyrovnává se rozdíl, kyslík přechází do krve a CO2 do plic
Vnější dýchání – plicní ventilace (nádech, výdech), odchod kyslíku z plic do krve
Vnitřní dýchání – přechod kyslíku z krve do buněk, následuje tkáňové dýchání
Dechový objem – množství vzduchu, které se při běžném nádechu dostane do plic (cca 0,5 l)
Vitální kapacita plic – množství vzduchu vdechnuté po maximálním nádechu (4-5 l)
Zbytkový vzduch – vzduch, který zůstane v alveolách po výdechu (cca 1,5 l)
Dechová frekvence – v průměru 14-18 dechů za minutu, zátěží se zvyšuje
Kyslíkový dluh – svaly nemají dostatek kyslíku k štěpení glukózy pro zisk energie, začnou pracovat anaerobně – glukóza se štěpí nedokonale, vzniká kyselina mléčná – bolest
Činnost dýchacích svalů:
Poplicnice = blána kryjící plíce
Pohrudnice = blána přirostlá k hrudnímu koši
Mezi nimi dutina vyplněná tekutinou
Nádech:
-
Aktivní činnost svalů
-
Bránice jde dolů, mezižeberní svaly jdou do stran
-
Pohrudnice táhne poplicnici – plíce se roztahují
-
Výdech:
-
Pasivní činnost svalů
-
Svaly se uvolní, plíce se stáhnou vahou hrudníku
Řízení dýchací soustavy:
Centrum je v prodloužené míše
Sympatikus – zrychlení, parasympatikus – zpomalení
Onemocnění dýchací soustavy:
Rýma, zánět dutin, laryngitida, chřipka
Kašel – stahy hladké svaloviny a chrupavčitých kroužků průdušek a průdušnice
Bronchitida – zánět průdušek
Astma – dochází ke stažení průdušinek a do plic se nedostane kyslík
Zápal plic – zánět v alveolách způsobený pneumokokem
Pneumotorax – propíchnutí plic, vzduch se dostane mezi pohrudnici a poplicnici
Tuberkulóza – původce: mykobakterie
Rakovina