Houby

vzniká zoospora

Zástupci: Suchá bramborová hniloba,

Mokrá bramborová hniloba,

Vřetenatka révová (spory v hlíně - - prší - - do průduch listů vinné révy - - vyklíčí - -

prorostou pletiem - - sporokarpy (plodnička) do půdy

Oodělení Eumycety

- nemají bičíkatá stádia

- mnohobuněčné podhoubí

Třída Zygomycetes – Houby spájivé

- saprofyté i parazité

- půdní mikroflóra, rozklad organické hmoty

- trubicovité mnohojaderné podhoubí

Rozmnožování:

Nepohlavní – pomocí konidií (vznikají ve výtrusnicích na sporangioforech)

Pohlavní – spájení (spojení dvou různopohlavních hyf (+ a -). Nejprve se vytvoří

kyjovité větve rostoucí proti sobě - - dotykem se oba konce větví oddělí

přihrádkami od ostatního podhoubí a přemění se v gametangia - - ty splynou

v diplodní zygotu a vytvoří se zygospora – ta se uvolní z podhoubí a klíčí

v sporangiofor zakončený výtrusnicí (sporangie), kde vznikají haploidní výtrusy

Zástupci: Plíseň hlavičková – chleba, ovoce, marmeláda

Kropidlovec černý – výroba léčiv, šedé povlaky

Třída Endomycetes

- farmacie, potravinářství (vitaminy)

Rozmnožování:

Somatogamie

Pučení

Zástupci: Řád Kvasinky

Kvasinky pivní (pivo, droždí, líh, vit.B), vinná

Candida – kožní onemocnění, plicní nemoci

Řád Sněti

Sněť pšeničná, ovesná, kukuřičná

Řád Tafriny

- parazité rostlin

Puchýřnatec březový – aktivace spících pupenů (čarovějníky)

Třída Ascomycetes (houby vřeckovýtrusné)

- nejpočetnější, mikro i makroskopické rozměry

- saprofyté

- kyjovité výtrusy - vřecka

- tvoří mycelium (kromě kvasinek), hyfy přehrádkované, v přehrádce jednoduchý pór

umožňující přechod plazmy a jader

Rozmnožování:

Nepohlavní:

1. Z podhoubí se tvoří plodničky nebo nosiče (konidiofory) nesoucí nepohlavní

výtrusy – konidie

2. u kvasinek – pučení, tvoří řetízky – nepravá podhoubí (pseudomycelia)

Pohlavní:

Na myceliu se vytvoří pohlavní orgány (samčí – anteridia a samičí askogonia), přiložením anteridia k askogoniu přechází obsah z anteridia do askogonia - - nastává plazmogamie (samčí a samičí jádra nesplynou) - - dělení jader (vytvoří se dvojice jader samčí a samičí vždy pospolu)- - vznikají askogenní hyfy, jejich konce se zakřivují a vznikají háky, v nichž dochází k karyogamii (splynutí samčího a samičího jádra) - - z háku se vytvoří kyjovitá vřecka (asca) - - diploidní jádra ve veckách prochází meiózou a následně mitózou a vzniká 8 haploidních jader, které se přemění na výtrusy (ascospory)

Zástupci: Štětičkovec (Penicillium) – Fleming – výroba antibiotik

Kropidlák (Asperillus)

Paličkovice nachová – v semeníku lipnicovitých tvoří tvrdý tmavý útvar – námel

(zdroj jedovatých alkaloidů), na jaře z něho vyrůstají plodničky paličkovice

Padlí – povlaky na listech, plodech, plesnivění jahod