2. Zaklady mineralogie a krystalografie

věda zabývající se nerosty (minerály)

MINERÁL = NEROST, který je homogenní neústrojná přírodnina prvek nebo chemická sloučenina známe přesné chemické složení (zápis značkou nebo vzorcem)

minerály vznikají v zemské kůře procesem krystalizace, k níž dochází chladnutím magmatu (krystalické, krystalizované) nebo odpařováním vody z vodných roztoků

podle dokonalosti krystalů

1. krystalované = dokonale vyvinuté tvary jednotlivých krystalů – pomalá krystalizace

2. krystalické = shluky různě velkých částeček – tzv. agregáty (=nedokonale vyvinuté plochy a tvary krystalů) – rychlá krystalizace

3. amorfní = beztvaré nerosty – nevytvářejí pravidelné krystaly – např. mastek (krejčovská křída)

podle pozice krystalů

1. volný krystal – v přírodě často nenajdeme

2. narostlý krystal – ční do prostoru – skupiny se společným základem = drúzy; skupiny nacházející se v díře = geody

věda, která zkoumá krystalovou strukturu nerostů

KRYSTAL = pravidelné geometrické těleso, které je vymezené krystalovými plochami, hranami a vrcholy

tvar krystalu odpovídá vnitřní stavbě = ideální prostorové uspořádání základních hmotných částic (atomů, iontů nebo molekul) do tzv. krystalové mřížky

vnitřní uspořádání krystalu ovlivňuje vnější tvar a vlastnosti minerálů – vrchol, hrana a plocha vymezují vnější podobu (ohraničení)

prvky souměrnosti:

• střed souměrnosti = bod v centru krystalu – od něho jsou stejnocenné body útvaru stejně vzdálené

• osa souměrnosti = myšlená přímka - je vedená středem krystalu a kolem které můžeme krystal otočit o nějaký úhel (tak, abychom se dostali do polohy shodné s výchozí) nebo v opačných směrech

• rovina souměrnosti = myšlená rovina, která rozděluje útvar na dvě zrcadlově shodné poloviny

podle parametrů osního kříže (určuje, kolik os obsahuje krystalová mřížka a jaké úhly svírají) rozlišujeme krystalové soustavy:

• trojklonná – chalkonit (modrá skalice)

• jednoklonná – sádrovec, živec

• kosočtverečná - síra

• čtverečná - cínovec

• krychlová – halit, diamant

• šesterečná – grafit, apatit

• klencová – křemen, kalcit

vnitřní uspořádání krystalů ovlivňuje vnější stavbu a vlastnosti nerostů

výše uvedené jevy jsou závislé na chemickém složení nerostů – primárně vliv na krystalickou mřížku, uspořádání a pevnost chemických vazeb – sekundárně vliv na všechny vlastnosti nerostů

hustota = podíl hmotnosti a objemu nerostu (g/cm3) – souvisí s molární hmotností látek – galenit (5,5 g/cm3), platina (21 g/cm3), halit (2,2 g/cm3)

tvrdost = schopnost nerostu odolávat mechanickému působení (nejčastěji vrypu) Mohsova stupnice – grafit (1), diamant (10)

štěpnost a lom = schopnost nerostu oddělovat se při mechanickém působení

• štěpný nerost se odděluje dle pravidelných ploch - halit

• lomný nerost se odděluje podle nepravidelných ploch - křemen