28. Dědičnost mnohobuněčných organismů

1. Zákon o uniformitě první generace hybridů (F1)

Křížením dvou homozygotů AA x aa, vznikne vždy heterozygotní potomstvo Aa.

1. Zákon o segregaci alel a jejich kombinaci v druhé generaci hybridů (F2)

Při křížení heterozygotních jedinců lze genotyp i fenotyp nově vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel 1:2:1 pro genotyp a 3:1 pro fenotyp. Při neúplné dominanci a kodominanci je genotyp i fenotyp shodný 1:2:1.

1. Zákon o volné kombinovatelnosti alel různých alelových párů

Nejjednodušším polyhybridním křížením je křížení dihybridní, kdy sledujeme 2 znaky, tedy přenos 2 párů alel. Při úplné dominanci se vyskytují pouze 4 rozdílné fenotypové kombinace a štěpný poměr je 9:3:3:1

VAZBA GENŮ

Základní poznatky formuloval T. H. Morgan, své pokusy prováděl na octomilce.

Zjistil, že geny jsou v chromozomech uloženy za sebou (lineárně) na určitých místech

(lokusech), a že geny umístěné na páru homologických chromozomů jsou ve vzájemné vazbě

a jejich alely nejsou volně kombinovatelné (neplatí pro ně 3. MZ).

Síla vazby závisí na pozici genů na chromozomu, čím jsou dál od sebe, tím je menší

pravděpodobnost, že budou zděděny spolu a zvyšuje se pravděpodobnost crossing-overu při

meióze.

• pokud při meióze nedojde ke crossing-overu, vytváří dihybrid pouze gamety, které tvořili jeho rodiče (AB, ab) = vazba úplná,

• pokud při meióze dojde ke crossing-overu, vytvoří dihybrid 4 genotypově lišící se gamety (AB, aB, Ab, ab) = vazba neúplná,

• genotyp AaBb vytváří větší množství gamet rodičovských AB, ab než rekombinovaných Ab, aB

DĚDIČNOST VÁZANÁ NA POHLAVÍ

Dvojice pohlavních chromozomů (heterochromozomů) se liší tvarem, strukturou,

souborem genů a u člověka se označují X a Y.

U savců včetně člověka má samice XX (homologický pár) a samec XY (částečně homologický

pár).

Gonozom Y je menší než X, každý z těchto pohlavních chromozomů má část heterologní a

homologní.

Dědičnost genů umístěných v homologní části se řídí podobnými pravidly jako dědičnost autozomálních genů Mendelovými zákony.

Dědičnost genů v heterologní části se neřídí Mendelovými zákony a označujeme ji jako dědičnost pohlavně vázanou.

Významné jsou geny v heterologní části X, protože při X chromozomové dědičnosti nezávisí fenotypový projev pouze na tom, zda má nositel alelu recesivní či dominantní, ale na pohlaví.

U jedinců XY se ve fenotypu projeví vždy, protože u Y nejsou párové alely příslušného genu, které by fenotypový projev ovlivnily.

Geny v heterologní části Y se projeví u pohlaví nesoucí chromozom Y, pak hovoříme o dědičnosti přímé.