33. Operna soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Charakteristika opěrné soustavy
kosterní a svalová soustava zajišťují oporu měkkým částem těla, pohyb z místa na místo a pohyb jednotlivých částí těla
kostra a na ní se upínající svaly dávají lidské postavě základní rysy, a určují tak celkovou tělesnou konstituci
funkce:
opora těla, udržení vzpřímeného postoje
ochrana vnitřních orgánů (mozek, mícha, srdce, plíce)
umožnění pohybu
kosti - krvetvorba, ukládání minerálních látek
svaly - podíl na dýchání, na oběhu krve v cévách, na peristaltických pohybech, na termoregulaci
části soustavy:
kosterní soustava - kosti a jejich spoje (klouby, vazy, chrupavky)
svalová soustava - kosterní svaly připojují se pomocí šlach ke kostem
Funkce, vzhled a stavba kosti
kost = orgán, který představuje základní stavební jednotku kostry, pasivní část systému (pevný podklad pro úpony svalů a vazů)
kosti fungují obdobně jako páky osa rotace prochází kloubem, kosti představují ramena páky, na které silou působí svaly
podle tvaru rozlišujeme kosti:
dlouhé - např. pažní kost, stehenní kost
krátké - např. zápěstní kůstky
ploché - např. lopatka
nepravidelné - např. dolní čelist
stavba kosti:
vazivové okostice = tuhý vazivový obal bohatě protkaný cévami a nervy zajišťuje výživu kosti; upínají se zde svaly, pokrývá celou kost kromě kloubních konců; nacházejí se tu kostitvorné buňky osteoblasty, které vytvářejí v případě poškození kosti novou kostní tkáň; najdeme tu nervová zakončení bolest kostí
kostní tkáň = mineralizovaná pojivová tkáň; máme dva typy:
spongiózní = houbovitá - tvoří vnitřek kostí plochých a krátkých a je v hlavicích dlouhých kostí
kompaktní = hutná - tvoří povrchovou vrstvu plochých a krátkých kostí
kostní dřeň - vyplňuje vnitřek dlouhých kostí a dutinky ve spongiózní kosti vznikají zde červené krvinky, většina bílých krvinek a krevní destičky; v mládí je kostní dřeň červená, postupně s věkem ukládáním tuku žloutne
u dlouhých kostí označujeme jejich střední část jako diafýza a koncové části jako epifýzy
Typy spojení kosti
kosti jsou vzájemně spojeny:
pevně - pomocí chrupavky (=stydká spona spojující vpředu pánevní kosti), pomocí vaziva (=švy lebečních kostí) nebo kostní tkání (=spojení sedací, stydké a kyčelní kosti v kost pánevní); uklínění - např. zuby
pohyblivé = spojení sovu nebo více kostí pomocí kloubu (=vypuklý konec jedné kosti), který se skládá z:
dvou styčných ploch krytých chrupavkou - kloubní hlavice (=vypouklý konec jedné kosti) a kloubní jamky (=vyhloubený konec druhé kosti)
kloubního pouzdra - uzavírá kloub; je zesíleno vazy; z vnitřní strany ho vystýlá synoviální vrstva produkující synoviální tekutinu, která zmírňuje tření a vyživuje kloubní chrupavky
Osifikace
osifikace = kostnatění = proces vzniku kosti; může vznikat buď z:
vaziva = desmogenní osifikace - např. obličejové kosti, kosti lebeční klenby
chrupavky = chondogenní osifikace - např. dlouhé kosti