36. Soustava srdecne - cevni, soustava mizni

zajišťuje oběh tělních tekutin ty poskytují buňkám tělní tkáně optimální podmínky pro jejich specializované funkce - homeostázu = stálost vnitřního prostředí

funkce:

• přísun kyslíku z plic a živin z trávicího ústrojí ke tkáním

• přívod živin do tkání a odvod zplodin metabolismu z tkání do vylučovací soustavy

• přenos hormonů a vitaminů

• termoregulaci

• regulace obsahu vody v těle

• obrana proti infekci

krevní oběh je uzavřený krev proudí pouze v cévách rozvětvených v celém těle

mízní soustava tvoří jednosměrný systém cév, který začíná slepě mezi buňkami a ústní do velkých žil v blízkosti srdce

části soustavy:

• srdce

• krevní cévy - tepny, žíly, vlásečnice

• krev

je to dutý svalový nepárový orgán, který zajišťuje nepřetržitou cirkulaci krve v cévním řečišti

je umístěno v dutině hrudní mezi pravou a levou plící za hrudní kostí a uloženo ve vazivovém pouzdře - osrdečníku

na průřezu srdce rozlišujeme:

• endokard = vnitřní vazivová výstelka srdce

• myokard = srdeční svalovina

• epikard = vnější vazivový list na povrchu, který přechází i na začátek cév

je rozděleno podélnou přepážkou na pravou a levou polovinu každou polovinu srdce tvoří síň/předsíň a komora, které jsou od sebe oddělené cípatými chlopněmi:

• mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň

• mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň (mitrální)

z levé srdeční komory vychází aorta = srdečnice a z pravé komory vystupuje plicní tepna ty jsou od sebe odděleny poloměsíčitými chlopněmi

činnost srdce je zajištěna neustálými rytmickými stahy a ochabováním stahy srdce nazýváme systola, ochabování srdce diastola

srdeční cyklus začíná diastolou síní, které se roztáhnou a plní krví poté se otevřou cípaté chlopně a následuje diastola komor, které se plní krví následnou kontrakcí síní je vypuzen zbytek krve do komor uzavření cípatých chlopní nastává systola komor vypuzení krve do tepen

srdce pracuje trvale a rytmicky, na základě elektrických vzruchů vznikajících přímo v srdci v srdečním převodním systému (=speciální vodivý myokard)

impulzy vznikají v sinoatriálním uzlíku, který leží při ústní horní dutině duté žíly do pravé síně z něho jdou vzruchy do atrioventrikulárního uzlíku, který je mezi pravou síní a pravou komorou vzruch dále pokračuje do Hissova svazku (=svazek svalových vláken) v mezikomorové přepážce, který se dělí na pravé a levé raménko ústící do svaloviny komor jako síť Purkyňových vláken

výživa srdce (přívod kyslíku) je zajišťována věnčitými = koronárními tepnami pravá a levá věnčitá tepna odstupuje přímo z aorty a rozvětvují se na velké množství vlásečnic prostupujících srdečním svalem

jsou to trubice různého průměru, jimiž koluje krev dělíme je na:

• tepny = artérie - pevné a pružné (mají ve stěnách elastická vlákna); vedou krev ze srdce; větví se na tepénky

• žíly = vény - jejich stěna je tenká a poddajná; vedou krev do srdce; v dolních částech těla mají kapsovité chlopně zabraňující zpětnému toku krve; větví se na žilky, na něž se navazují vlásečnice

• vlásečnice = kapiláry - tenké průsvitné cévy; jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou výstelkových buněk, je propustná pro plyny, vodu a některé látky v plazmě; jejich síť prostupuje většinu tkání; tvoří přechod mezi tepnami a žílami