Diblastica I. část

Vývojové cykly živočichů

Rozmnožování hub (Porifera), diblastica 1. část

• vyčleněny z rostlin (1962), starobylá skupina živočichů (od kambria)

• slepě končící větev, netvoří tkáně ani orgány, chybí svalstvo, cévní, nervová

a dýchací soustava -> na základě 2 zárodečných listů

• diblastica ve tvaru gastruly, v dospělosti přisedlé, 97 % mořské

stavba těla: 2 zárodečné listy: ektoderm + entoderm, mezoglea = rosol mezi ekto + entodermem -> specializované buňky (skleroblasty, spongoblasty)

• vytvářejí jehlice (výztuž): SiO2, CaCO3 nebo rohoviny

• někt. SiO2, CaCO3 se lámou; rohovité poddajné na mazání tabule

• později nahrazeny syntetickým materiálem

a) specializované buňky - choanocyty: límečkovité buňky s bičíkem podobné

prvoků trubénce Haeckelově

-> vytvářejí vnitřní epitel, tvoří proud H2O z ostií do cent. dutiny a ven z oskula

E. Haeckel (1834-1919) = německý biolog, autor Invaginační teorie

kulov. kolonie typu Váleče -> opak. dělením zygoty -> vzniká morula

-> z moruly se vyvíjí blastula s prv. tělní dutinou blastocoelem -> část buněk

se v tomto stádiu přesouvá k povrchu -> invaginací blastuly vzniká gastrula

• přináší potravu H2O -> předávají dalším buňkám amoebocytům -> rozvádí živiny

• archeocyty - nespec. buňky, kulovitého tvaru; nejsou rozlišené - vznikne z nich

to, co je třeba -> tvoří pohl. buňky při pohl. rozmnožování a vnitřní pupeny

při nepohl. rozmnožování

tělní typy hub: a) askon - vystýlají tělní tekutinu (labyrint), choanocyty z vn. strany

b) sykon - zanořují do mezoglee (rosolovité hmoty)

c) leukon - největší povrch (ostie = jemné trubičky vcházejí dovnitř)

rozmnožování: 1) nepohlavní (pučení), z tělových buněk vzniká pupen, již se láme

1. vnější - sladkovodní houby -> houba během sezóny vytvoří gemule = malý kulov. útvar, krytý obalem ze dvou vrstev sponginu, vyztužují amfidisky

- výztuhy dvou vrstev, odborníci podle atlasu poznají, o jakou houbu se jedná; uvnitř velké množství archeocytů

- po zámrazu houba rozpadne a odumřou -> přenášeny např. na peří ptáků

2) pohlavní - hermafrodité -> spermie vznikají většinou z choanocytů, zatímco

vajíčka spíše z archeocytů, nepřímý vývoj přes amfiblastulu

systém hub: vápenaté - sklerity z CaCO3, houba voštinatá (chlad. moře, kolonie)

křemičité - sklerity z SiO2, houba pletená - Venušin koš (Přírodov. muzeum

v Praze), původ ve Filipínách

rohovité - kostra ze spongiových vláken (Obecná škola - Z. Svěrák)

houba mycí; pohárová - Neptunův pohár, houba říční - povlaky v potoce

Žahavci (Cnidaria) -> polypovci, medúzovci, korálnatci

• kostra: tvořena z CaCO3, nebo z koralinu

• dýchací soustava: dýchání celým povrchem těla

• cévní: není vyvinutá, u medúzovců jí plní gastrovaskulární soustava -> přijímá,

zpracovává a rozvádí potravu (kombinace cévní + trávicí)