Červená kniha_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Jiří Orten

Červená kniha

Výňatek

Umělecký text

Rozhovor

„Podnebí tvé pod nebem není již,

přemístila je ruka čísi.

Můžeš-li ještě dýchat, brzo objevíš,

že oheň dýcháš a že spálený jsi.

Jenom se podívej až dolů, do středu,

už nejsi v něm, jsi dál, jsi ohořelý,

jsi jako vidoucí zbavený pohledu...“

Řekl jsi: dýchám! Doposud jsem celý!

Po celé šířce duše uháním.

Jsou slzy, jež se bez modlitby chvěly,

vždycky jen rouháním?

Má modlitba šla stále o krok za ním,

do něho zněla, doznívala jím,

je prostě v něm, je v něm, je pod rouháním...

- „Jsi tam, kde byl jsi. V pusté zemi zim.“

- A přece jinde!

-„Jinde?“

- Ano. V říši,

kde vládne popěvek s nápěvem nejhlubším.

- „Jsi tedy hlouběji?“

- Snad hlubší a snad tišší,

snad méně živý...

„V zemi bez podnebí,

v krajině, kterou minul Spasitel.“

- A malý úsměv: v zemi, jejíž hřeby

jsou nejsiřejší, neboť není těl.

Neumělecký text

Ortenova suverenita ve „vázaných verších“ dosti tvrdě kontrastuje s jeho nesrovnatelně bezradnějšími verši volnými.

Jako by se v nich nedokázal inspirovat znovu a znovu bezprostředně sám sebou a mnohými až polosamočinnými jemnostmi a náběhy verše, jak to dominantně ovládl ve svých verších tak rafinovaně „vázaných“.

Zatímco ve „vázaných verších“ je Orten velmi originální, a sui generis dokonalý, obdobná originalita mu ve volných verších chybí. Signalizoval to už první a poslední částí básně „V mamince“. – Jeho volné verše jsou proti vázaným daleko méně koncizní, pregnantní, skloubené, naopak - často rozvodněné a mnohomluvné.

Vypořádat se s volným veršem by zřejmě bylo nejaktuálnějším vývojovým problémem Ortenovým; sám to ví, jak naznačuje především svými Elegiemi (anebo viz příbuzný „Rozhovor“ ve Scestí).

Ne náhodou se volný verš stal mezí i pro Ivana Blatného. Zdá se však, že oproti Ortenovi mezí dosti nepřekročitelnou – viz čtvrtou sbírku Blatného Hledání přítomného času, poslední sbírku, již vydal doma před svým odchodem do Anglie…

(A. Brousek, Podřezávání větve)

struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika