Císařské fialky_V002_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Vladimír Neff

Císařské fialky

Výňatek

Umělecký text

Čas plynul, na postavení Hany a Bětuše se nic neměnilo, tatínek tloustl, maminka hubla, teta Jindřiše, konzervovaná žlučí své nenávisti k mužům, nestárla, a Americký klub kvetl, členek přibývalo a jejich činnost byla bohatá a rozmanitá. Pořádaly loterie, bazary, koncerty a veřejné sbírky ve prospěch průmyslového muzea a ženského sirotčince, jež Náprstek mínil založit, na vyšehradském hřbitově postavily pomník Boženy Němcové – do základního kamene vložily plechovou skříňku s deníčkem Amerického klubu −, v letních nedělích chodily na hromadné výlety tu do Šárky, tu do Krče, tu na Nebozízek, v zimě sedaly v klubovně a naslouchaly přednáškám o telegrafu, o bráhmanismu a lámaismu, o skladateli Schubertovi, o ženách dramat Shakespearových, o optice, o Darwinovi, o Mexiku, o bakteriích, o cestách Marka Pola, o cukrovarnictví, o idealismu, o českých rybách, o papírových penězích, o pesimismu a optimismu, o Pompejích, o houbách.

Někdy se postavil k řečnickému stolku sám Vojta Náprstek, rozmilý, s červeným bambulovitým nosem uprostřed ducatých tváří slavnostně zářícím a s ježkem na hlavě čerstvě přistřiženým, a vyprávěl svým svěřenkyním, jak někdy říkal, o nových a nových zázracích pohodlí a snadnosti – jednou o plynovém pražiči na kávu, jednou o lampě na petrolej, jež zářila o tolik jasněji než obyčejná lampa olejová, že posluchačky, když jim Náprstek lampu tu předvedl, odměnily její výkon nadšeným potleskem, a jindy zase o tlakovém hrnci Papinově.

Ondy pak přitáhl do přednáškové síně šicí stroj, a když byl pochvalně pohovořil o blahodárném významu tohoto vynálezu, vytáhl z kapsy pláténko.

− Teď vám tu na místě ušiju pytlík, abyste viděly, co ten stroj dovede, řekl.

Pláténko opatrně přeložil napůl, vsunul pod jehlu, pohnul setrvačníkem a už šlapal, šlapal, zrudlý v tváři, pozorný, se špičkou jazyka povystrčenou a stisknutou mezi zuby.

− Šel od toho, vždyť tam nemá nit, ozvala se za ním panímáminka Náprstková, která už chvíli stála mezi dveřmi, se zasmušilou nedůvěrou přihlížejíc počínání svého syna. […]

− Ale tohle všechno nic není, uvidíte, jakých zázraků se ještě dožijeme. Já věřím, dámy, že už v průběhu tohoto století se naše planeta promění v ráj.

Neumělecký text

Historie šicího stroje

Dějiny šicího stroje se datují od konce 18.století, ve kterém se objevovaly první myšlenky a pokusy. Poměrně malá výkonnost strojů z konce 18.století ale ještě neměla praktické výsledky. Nejdůležitější vynálezy se tedy objevují až v polovině století následujícího.

V roce 1855 byl vynalezen moderní šicí stroj dnešního typu vídeňským krejčovským mistrem Josephem Maderspergerem. Princip spočíval v tom, že stroj pracoval se dvěma oddělenými nitěmi - horní nit vedla přes jehlu a spodní nit procházela člunkem, stejně tak je tomu dnes. Klíčovým vynálezem pro konstrukci moderního šicího stroje byla jehla s uchem na konci z roku 1810.