cizinec

cizinec

RYCHLÝ PŘEHLED

• Literární druh: Epika (próza).

• Literární žánr: Absurdní román (existenciální román).

• Literární směr: Existencialismus (vliv 2. světové války, krize lidských hodnot, pocity odcizení a úzkosti).

• Časoprostor: Alžírsko (Alžír a okolní pláže), 40. léta 20. století.

• Vypravěč: Ich-forma (hlavní hrdina Meursault); vyprávění je lhostejné, věcné a bez emocí.

• Kompozice: Dvě části. První část končí vraždou, druhá část se věnuje vězení a soudnímu procesu.

DĚJ V KOSTCE

Fáze děje Popis událostí I. část Meursaultovi zemře matka. Na pohřbu nepláče a chová se nezúčastněně. Po návratu naváže vztah s Marií a zaplete se do sporů svého souseda Raymonda s Araby. Zápletka Na pláži, oslepen sluncem a horkem, Meursault bez jasného motivu zastřelí Araba pěti ranami z pistole. II. část Meursault je ve vězení. Probíhá soud, který se více než samotnou vraždou zabývá jeho nedostatkem citů a chováním na matčině pohřbu. Vyvrcholení Meursault je odsouzen k smrti. Odmítá útěchu náboženství i faráře a trvá na své pravdě o nesmyslnosti světa. Závěr Před popravou se hrdina smiřuje s „vlídnou lhostejností vesmíru“ a nachází v ní klid.

POSTAVY, TÉMATA A MOTIVY

Postavy

• Meursault: Francouz žijící v Alžírsku, úředník. Je „cizincem“ ve společnosti, protože odmítá lhát o svých citech a hrát společenské hry. Žije přítomností a smyslovými vjemy.

• Marie: Meursaultova milenka, bývalá kolegyně. Je do něj zamilovaná, ale on k ní cítí jen fyzickou náklonnost.

• Raymond: Soused, pasák, který vtáhne Meursaulta do svých násilných sporů.

• Soudce a prokurátor: Představitelé společenského řádu, kteří se snaží Meursaultův čin zaškatulkovat do běžné morálky, v čemž selhávají.

Témata a hlavní myšlenka

• Absurdita existence: Svět nemá logický smysl, morálka a náboženství jsou jen umělé konstrukce.

• Odcizení: Jedinec je cizincem mezi lidmi, pokud nepřijímá jejich konvence.

• Svoboda a pravda: Meursault je svobodný, protože je pravdivý ke svým pocitům, i když ho to stojí život.

Motivy

• Slunce a horko: Osudové přírodní síly, které přímo ovlivňují hrdinovo jednání (vraždil kvůli slunci).

• Soud: Symbol společenského tlaku na přizpůsobení se.

• Pět ran z pistole: Jedna rána a následné čtyři jako symbol zničeného ticha a osudového rozhodnutí.

LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT

• Autor: Albert Camus (1913–1960). Francouzský spisovatel narozený v Alžírsku, nositel Nobelovy ceny (1957).

• Existencialismus: Směr zkoumající člověka v mezních situacích, pocity nesmyslnosti a odpovědnost za vlastní život.

• Světová literatura po 2. sv. válce: Reakce na hrůzy války, ztrátu víry v humanismus a rozpad hodnot.

• Současníci: Jean-Paul Sartre (Nevolnost), Samuel Beckett (Čekání na Godota).

ROZBOR JAZYKA A STYLU

• Styl: Střízlivé, nepatetické líčení. Krátké, úsečné věty, které působí až strojově.

• Jazyk: Civilní, lhostejný, bez popisů emocí nebo vnitřních monologů o lítosti.

• Umělecké prostředky:

  • Lyrické popisy: Objevují se vzácně, hlavně při popisu přírody, moře a slunce (kontrast k chladnému ději).

  • Metafora: Slunce jako „nepřítel“ nebo „nůž“.

  • Symbolika: „Divadlo“ soudního procesu, kde se rozhoduje o životě podle pravidel, která hrdina neuznává.