1. William Shakespeare - Zkrocení zlé ženy

William Shakespeare – Zkrocení zlé ženy

Druh: drama psáno veršem, neveršované pouze dialogy vedlejších postav

Žánr: komedie (běžný obyčejný příběh – nízký)

Téma: vyvrácení starého názoru o nadřazenosti muže nad ženou

Motiv: přeměna Kateřiny vlivem Petruccia, mladší sestra Blanka a její nápadníci

Místo děje: Itálie, město Padova

Doba děje: zřejmě 16. Stol., čas není určitý

Postavy: obyčejní lidé, šťastný konec

Baptista – bohatý padovský šlechtic, který má dvě dcery - Kateřinu a Blanku, ale úplně rozdílné. Na vzdělání svých dcer nešetří. Baptista je velmi trpělivý, hodný a čestný muž.

Vincenzio – starý pisanský šlechtic

Lucenzio – Vincenziův syn

Petruccio – venkovský šlechtic, který měl jako jediný odvahu zkrotit Kateřinu. Díky své tvrdohlavosti a cílevědomosti si vzal Kateřinu za ženu. Je sebevědomý, cílevědomý a vždy dosáhne svého cíle. Mladý, vtipný, veronský šlechtic, který se vsadil s kamarádem, že zkrotí „saň“

Gremio, Hortensio – Blančiny nápadníci, Hortensio – lže o tom, kdo je, aby byl v blízkosti Blanky

Tranio, Biondello – sloužící Lucenziovi, Tranio byl obětavý a věrný svému pánu.

Grumio, Curzio – sloužící Petruciiovi

Kateřina – sestra Blanky. Kateřina je pravým opakem své sestry, je hašteřivá, hrubá, výbušná a umanutá. Vždy musí být po jejím. Kateřina je známá svou povahou po celé Padově. Nikdo o ní nemá zájem. Nakonec ji Petruccio zkrotí.

Blanka – dcera Baptisty. Na rozdíl od své sestry je poddaná, milá a hodná. Svého otce nadevšechno miluje. Má mnoho nápadníků kvůli své povaze.

Jazyk: hovorový, spisovný – knižní, expresiva (Katuška, dětičky, Kateřinka), chronologicky po sobě, vyprávěcí přímá řeč a popisný ve scénických poznámkách

• Metafory (jste dřevo), ironie, expresivy, hovorové výrazy, repliky, situační komiky, stylistické figury (opakování slov)

• Pětistopý jambický verš o deseti až jedenácti slabikách, nerýmovaný, který není spořádán do strof, kombinovaným s rýmovanými verši nebo prózou.

• Hojně využívá hovorové řeči, používá též repliky – výstupy které jsou stylisticky výstižné a vybroušené, situační komika, jazykové hříčky, komika, metafory, ironie a hlavně ve velkém množství užívá stylistických figur, jako jsou opakování slov.

Symbolika:

Kompozice: střídavé neveršované monology s dalšími rýmy, rámcový, chronologický, předehra o 2 scénách a 5 dějstvích

Zařazení autora: druhá hra z autorových děl, patří mezi jednu z nejúspěšnějších komedií. 1. Období Shakespearovy tvorby.

Vlivy na tvorbu: doba vzniku – 16. Stol., anglická renesance, alžbětinské drama

Obecně kulturní a literárně historický kontext

1. Zasaď dílo do kontextu celé tvorby autora

• William Shakespeare je nejskvělejším autorem vrcholného období renesance. Jeho dílo je zcela světské, bez zjevných náboženských motivů. Přelomový byl nejenom jeho styl psaní, ale také to, že postavy jeho her již nejsou tak středověké, jako byly u jeho předchůdců a některých současníků. Nedodržoval trojí jednotu času, místa a děje.

• Ve svých dílech zobrazuje Shakespeare ženy jako emancipované osobnosti, které si dovolují odporovat mužům a mít vlastní názor. To nebylo v tehdejší době ještě zcela obvyklé. Autor musel mít odvahu a nebát se porušení konvencí, i když mu v tom „hrála do noty“ skutečnost, že působil v Anglii za vlády velmi inteligentní, vzdělané a energické královny Alžběty I. Ženy v Shakespearových hrách také vynikají čestností, hrdostí a půvabem.

• Zkrocení zlé ženy řadíme do raného období. Můžeme je považovat za jednu z jeho prvních komedii vůbec. Zdařilá po dramatické stránce, divácky úspěšná, nastolující tematiku iluze a reality, efektivní syntéza slovesných divadelních tradic.