BÁJEČNÁ-LÉTA-POD-PSA

BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA – MICHAL VIEWEGH

Téma a motiv
TÉMA: Hlavní hrdina líčí příběh vlastního dospívání, krásnou ,,bezstarostnou“ dobu na pozadí komunistického
režimu. Vyobrazuje tak křivdy a nespravedlnosti, kterých se režim dopustil.
MOTIV: Doba normalizace, cenzura, dospívání, mezilidské vztahy, rodina, děti, láska, rakev, manželství
Časoprostor
- Děj se odehrává mezi lety 1962-91 v Československu, většinou v Praze nebo na Sázavě. Kvido se narodil
v divadle, byt v Sezimově ulici.
Kompozice
- Román se skládá z 17 kapitol a závěrečného epilogu.
- chronologická kompozice
- dílo má 2 linie – Kvidův život a rozhovor již dospělého Kvida s nakladatelem.
- V úvodu je poznámka, že text je směsicí pravdy a fikce.
- V pozadí se skrývá autobiografický podtext, v epilogu je přímo řečeno, že je Kvido alter ego autora.
- Vyskytují se zde i scénické poznámky, rychlý spád děje. Retrospekce z pohledu Kvida.
Literární druh a žánr
DRUH: epika, ŽÁNR: satirický autobiografický román, FORMA: próza
Vypravěč
- velká část je psaná v er-formě.
- nadosobní vypravěč (nijak nezasahuje do děje)
Postavy
KVIDO: - jeho předobrazem je sám autor, komentuje všechny události, narodil se v divadle, sečtělý, hodně
výřečný, inteligentní, obézní chlapec (měl z toho deprese), brýlatý, neohrabaný, liší se od ostatních, už
jako malý všechny šokuje svými schopnostmi, je schopen recitovat agitační básně, ve 4 letech umí
abecedu, má vynikající čtenářské dovednosti, vezme si kamarádku z dětství Jarušku (mají spolu dítě -
dceru Aničku), prarodiče se o něj prali kromě dědečka Jiřího.
JARUŠKA:- nejlepší kamarádka a později dívka a žena Kvida, v pubertě se ohlíží po přitažlivějších klucích, než
je Kvido, ale nechá se Kvidem "sbalit", když mu zemře dědeček a ona ho lituje, je na všechno alergická
(pyly, fixy, léky,...)
KVIDŮV OTEC: Josef, velmi vzdělaný inženýr ekonomie, mluvil několika cizími jazyky, měl přehled o mnoha
věcech, rozuměl obchodu. Nesouhlasil však s tehdejší politikou, nechtěl vstoupit do KSČ,
neangažoval se v žádném občanském kroužku. Zpočátku byl hrdý a nehodlal se ponižovat.
Životní situace (a částečně i manželka) ho však dovedla k určitým ústupkům - začal studovat
VUML, koupil si psa - ovčáka Něhu
KVIDOVA MATKA: právnička, amatérská herečka, s duší umělkyně. V mládí hrávala v divadle a Kvidovi občas
recitovala pasáže z různých divadelních her. Byla velmi chytrá, ale v rodině svou inteligenci spíše
potlačovala. Pronášela strohé poznámky k veškerému dění, byla ironická, ale vtipná
BABIČKA A DĚDEČEK: Jiří a Líba, rodiče Kvidovy matky. Líba žije s rodinou své dcery v Sázavě, protože život v
Praze se jí zdál nebezpečný. Měla strach z nemocí, hlavně z rakoviny. Miluje cestování a je ochotná
kvůli němu šetřit i na jídle - preferuje bezmasá jídla, vaří často jen zeleninu, z cest pak rodině vždy
posílá černobílé pohlednice s veršovaným pozdravem.
BABIČKA A DĚDEČEK: Věra a Josef, bydleli v Praze a často brali malého Kvida na obyčejné výlety, do Zoo, na
ryby či na fotbal.
PECO: Kvidův mladší bratr byl opakem svého intelektuálského bratra, miloval přírodu, často přespával v lese.
Později se stal pacifistou a anarchistou, studoval filozofickou fakultu a začal pracovat v zahraničí.
Vyprávěcí způsoby
- přímá řeč
Typy promluv
- monology, dialogy, scénické poznámky, charakteristika a popisné pasáže

Jazykové prostředky a jejich funkce
- spisovný jazyk, vtipný a intelektuální
- postavy mluví jazykem přirozeným, většinou nespisovným
- časté nedokončené výpovědi (apoziopeze)
- Některá slova psaná kurzívou
- nadsázka, eufemismy, lidová rčení (od dědy), výpustky
Kontext autorovy tvorby
- toto dílo není jeho vrcholným dílem
- Díla: Výchova dívek v Čechách – román, Účastníci zájezdu – román, Román pro ženy – román, Román pro
muže – román
Literární/obecně kulturní kontext
- LITERATURA PO ROCE 1989, současná literatura
- Dochází ke zhroucení komunismu, vznikají nové ideály demokratické společnosti
- Po Sametové revoluci 17. listopadu 1989 dochází k nárůstu svobodné publikační činnosti
- Je vydáváno velké množství exilové a samizdatové literatury, proudy oficiální, exilové a samizdatové
literatury splývají.
- Zmizely politické a ideologické zásahy do tvorby spisovatelů
Autoři, kteří tvořili ve stejné době:
Vladimír Páral (Katapult, Milenci a vrazi)
Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Pábitelé, Obsluhoval jsem anglického krále, Příliš hlučná
samota, Slavnosti sněženek)
Milan Kundera (Směšné lásky, Žert)
Ota Pavel (Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby)
Pavel Kohout (Katyně)
Ludvík Vaculík (Morčata, Sekyra)