Bílé noci Dostojevskij Michajlovič

Noc První:

Mnoho lidí odjelo na letní byt, mluví o tom jak je sám a nemá přátele, vysvětluje proč je nepotřebuje a že všichni ho neznají, ale on je zná a sdílí jejich pocity. Na Fontance se skoro seznámil se stařečkem a zná se s domy. Přes tři dny se necítí svůj, na ulici i doma (kde má pavučiny a vynadá za to Matrjoně), pak mu dojde, že lidi odjeli pryč. Dokázal i říci, kteří odjedou pryč. Všichni se radovali a on se radoval s nimi. Pak popisuje jaro (popisuje jako dívenku). Pak říká jak jeho noc byla lepší než den, protože potkal na nábřeží průplavu brečící Nastěnku a bál se jí se zeptat, co se děje. Najednou ji, ale začal nahánět opilý muž a on zasáhl. Vezmou se za ruku a začnou konverzovat. Domluví se na další setkání na stejném místě zítra, kdy si řeknou své tajemství. Vypravěč, ale musí Nastěnce slíbit, že se do ní nezamiluje.

Noc Druhá: Začíná tím, že se potkají a konverzují opět. Začne ji vyprávět svůj příběh a řekne o sobě, že je osamělý podivín a snílek (mluví o tom ve třetí osobě, ale ve skutečnosti popisuje sebe) O nastěnce mluví jako o anděli, který mu byl seslán z nebes, protože konečně cítí pravé štěstí a lásku. Mluví o to, jak byl sám a Nastěnka říká, že už na to budou dva. NASTĚNČIN PŘÍBĚH Když byla malá umřeli ji rodiče a začala se o ni starat babička, která postupně oslepla. Když ji bylo 15 babička si ji přišpendlila k sobě jehlicí, aby nevyvedla nějakou nezbednost. Jednou ji chtěla Nastěnka obalamutit a tak přemluvila Fjoklu (hluchou služku), aby sis sedla na její místo. Babička na to přišla, protože když se na něco ptala Fjokla ji neslyšela. Babiččin dům má podkroví, které si nikdy pronajímají lidi. Měli dědouška, který umřel. Museli najít jiného (s babiččinou penzí by se neuživily) a našli mladíka (cizinec) Babička se jí pak ptala jestli je pohledný, nastěnka řekla že ano a babička si začala lehce stěžovat. Jednou se ztrapnila před ním když měla doběhnout do ložnice pro počitadlo neodšpendlila se nenápadně a potáhla za sebou křeslo, rozplakala se z toho a nájemník pochvilce odešel. Nájemník nabízí ke čtení francouzské knihy (Walter Scott) Postupně konverzovala s nájemníkem a zamilovávala se. Pozval ji jednou do divadla, ale ona odmítla s tím, že nechce šidit babičku. Stejně půjde do divadla, protože nájemník to nabídne potom babičce. Postupně přestal chodit. Pak zjistila, že musí jet na rok do Moskvy za prací. Sbalila si večer věci a šla za ním a řekla mu, co cítí. Řekl, že se vezmou až se vrátí, že teď nemá žádné peníze a neuživili by se… Teď po roce přijel, je tu už tři dny a neozval se ji. Tak ji vypravěč poradí, aby napsala dopis. Ona neví, ale co do něho napsat, tak ji vypravěč pomůže a nakonec zjistí, že už dopis napsala dávno. Poprosí ho, aby dal dopis jedněm jejím známým, že ti ho pošlou a rozloučí se.