capek-valka_s_mloky_2

Válka s mloky(Karel Čapek)

Válka s mloky je společenský utopický alegorický sci-fi román z 30.let 20.století. Odehrává se na různých místech na světě, většinou ne blíže specifikovaných. Dílo bylo vydáno v Praze roku 1981. Kniha varuje před hrůzami války, fašismem a vyzdvihováním jedné rasy nad ostatní. Je rozdělena do tří částí. Podobný námět jako Válka s mloky má Čapkovo drama R.U.R.

Hlavní postavy

Jan Van Toch- bručoun, s někdy obhroublými způsoby, mluví nespisovným jazykem, ale veskrze je to dobromyslný člověk. Je kapitánem na obchodní lodi, objevil mloky, začal s nimi obchodovat a díky němu se rozšířily po celém světě. Mlokům říká Tapa- boys.

G.H. Bondy- podnikatel, jde mu jen o zisk. Umožnil kapitánu van Tochovi díky svým finančním prostředkům realizovat obchod s mloky, později zakladatel Mločího syndikátu.

Pan Povondra – vrátný pana Bondyho. Nejprve se pyšní tím, že pustil pana van Tocha k Bondymu a tak se zasloužil o vznik nové éry dějin, sbírá novinové výstřižky a články o mlocích, na konci knihy, kdy se mloci stanou nepříteli, svého rozhodnutí lituje a bere vinu na sebe. Postava pana Povondry podává obraz toho, jak celou událost s mloky vidí a prožívají obyčejní lidé.

Mloci- učenliví tvorové, kteří žijí na mělčině, zpočátku jenom v moři, pak i ve sladkých vodách. Přirozeným nepřítelem je žralok. Mloci dostanou několik názvů, nejčastějším je Andrias Scheuchzer, podle německého doktora, který nalezl jejich fosílie.

Kniha se dělí na tři části:

1. Kniha první – Kapitán van Toch objeví mloky u ostrovů Tana Masa, domorodci se jich bojí, říkají jim „devils“, kapitán van Toch se s nimi ale seznámí, začnE s nimi obchodovat, mloci pro něj loví perly, za to jim dává harpuny a jiné zbraně, kterými se můžou bránit proti žralokům. Kapitán se vrací do Čech, kde přesvědčí pana Bondyho, aby mu půjčil loď, kterou by mohl rozvážet mloky do celého světa, kde mu budou lovit perly. Později kapitán van Toch umírá, pan Bondy začne obchodovat s mloky, zakládá Mločí syndikát, mloci se stávají levnou pracovní sílou.

2. Kniha druhá – zde se formou novinových výstřižků pana Povondry dovídáme vše o mlocích. Po celém světě se rozmáhá obchod s mloky, prodávají se podle výkonnosti. Dělí se na: Leading (inteligentní mloci, kteří dělají vedoucí), Heavy (mloci vhodní pro práci v těžkém průmyslu), Team (obyčejní mloci), Odd Jobs (horší mloci, jen na pomocné práce), Trash ( mločí odpad), a Spawn (mločí potěr). Jeidná Velká Británie se nepodílí na obchodu s mloky. Vznikají farmy na výchovu mloků, později jsou pro ně zakládány školy, vymýšlejí se náboženství pro mloky, vznikají mločí politické strany. Vědci zjišťují, že jsou odolní, zvyknou si na zimu i teplo, nesmí ale být vystaveni přílišnému světlu. Jsou schopni žít i na souši, pokud jsou dostatečně kropeni. Jeden novinový článek informuje o tom, jak se Čech Jaromír Seidl setkal s jedním mlokem osobně na Galapágách. Mlok uměl česky, četl jednu českou knihu, ale nemohl pochopit naše dějiny. Pan Povondra přemýšlí, jestli byl dobrý nápad pouštět kapitána za panem Bondym.

3. Kniha třetí – Válka s mloky – Němci objeví v Baltském moři dokonalejší rasu mloků, začínají spory mezi lidmi a mloky. Prví konflikt na Kokosových ostrovech, kde mloci povraždili lovce mloků zbraněmi proti žralokům. Dalším konfliktem byla srážka v Normandii, první velkou katastrofou bylo zemětřesení v Louisianě a následné vyhození jižní části USA do vzduchu, čímž si mloci rozšiřovali moře, protože se přemnožili. K podobným událostem došlo také v Číně a na Kapverdských ostrovech. Poté se v rozhlase ohlásil Chief Salamander, který lidem oznámí, že si mloci budou dále rozšiřovat území, ničením pevniny. Anglie se pokusí o odpor, ale mloci jí zničí téměř celé loďstvo. Ke konci knihy se ve Vltavě vynoří mlok, pan Povondra lituje, že pustil kapitána za Bondym. V závěrečné kapitole autor mluví sám se sebou, nechce, aby tak lidstvo skončilo, vymýšlí mu dobrá osud, mloci se pobijou navzájem. Vyjde najevo, že Cheif Salamander není mlok, ale člověk Andreas Schultze, bývalý četař z první světové války.