Guy de Maupassant - Kulička

Follenviovi

1. Majtel hospody s manželkou, která se bavila s Cornudetem o politice (měli by zabít všechny krále)

Vypravěč

Er – froma, minulý čas, hovorovost, vulgárnost ( Prušáci, mrcha prušácká, nestydaté prase )

Kontext díla a autora

Dílo: Naturalistické, hrdina na okraji společnosti, determinovaný společností. Nelze se tomu bránit, hrdina se snaží změnit osud toho být na okraji, ale nepodaří se mu to a často končí hůř než kde byl předtím. Zakladatel naturalismu – Emil Zola Toto dílo napsal během svého nejplodnějšího období, kdy žil v Paříži a pracoval jako redaktor několika novin.

Obsah

Po výhře Pruska v prusko-francouzské válce je francouzské město Rouen plné pruských vojáků, které musí obyvatelé, i když nedobrovolně, ubytovat ve svých domech a živit. Obchodu se nedaří. Lidé žijí ve strachu. Deset lidí získává povolení od pruského generála, že mohou odcestovat. Vypraví se dostavníkem do Havru za lepším životem.

Chladného rána se v dostavníku sešli pan a paní Loiseauovi, pan a paní Carré-Lamadonovi a hrabě a hraběnka Hubert de Brévilleovi. Těchto šest lidí z vyšší společnosti uznávalo náboženství a mělo pevné zásady. Spolu s nimi cestovaly dvě jeptišky, "demokrat" Cornudet a prostitutka Kulička. Všichni - až na Kuličku - opouštějí město ze zištných důvodů.
V dostavníku se střetly společenské vrstvy s náboženstvím a s politickými názory.

Cestují v zimě a cesta trvá déle, než předpokládali. Všichni počítali se zastávkou v nedalekém hostinci. Mají hlad. Všichni zprvu pohrdají Kuličkou. Povídají si o politické situaci a o svém vlastenectví. Čím déle cestují, tím větší hlad mají. Najednou Kulička vytáhne košík plný jídla. Nechtěla utrácet za jídlo v hostincích a vzala si jídlo s sebou. Když vidí hlad v tvářích svých spolucestujících, nabídne jim jídlo ze svých zásob. I cestující z vyšší vrstvy nabídku přijmou. K večeru dorazí do hostince.

Druhý den ráno všichni chtějí pokračovat ve své cestě dostavníkem. Dostavník však není připraven, jelikož pruský důstojník zakázal jeho odjezd. Dozvědí se, že pruský důstojník chce využít služeb Kuličky. A dokud se mu Kulička nepodvolí, odjezd nepovolí.

Nejprve jsou všichni zděšeni a podporují Kuličku v jejím vlasteneckém rozhodnutí - odmítnout Prušáka - ale čím déle jsou v hostinci, tím více chtějí pokračovat v cestě. Když se Kulička jde podívat na místní křtiny (sama má dítě), začnou ostatní vymýšlet plány, jak ji přesvědčit. Začnou Kuličku přemlouvat. Chtějí, aby byla Prušákovi po vůli a oni mohli pokračovat v cestě. Jediný, kdo s jejich plánem nesouhlasí, je Cornudet, jenž se sám chtěl s Kuličkou vyspat. Nevadí jim, že je Prušák. Jejich vlastenectví jde zčista stranou.

Nakonec se Kulička podvolí naléhání a splní Prušákovu podmínku. Den poté je dostavník připraven k odjezdu. Všichni Kuličkou za její čin opovrhují. I přestože ji k tomu sami nabádali. Když Kulička přijde k dostavníku, nikdo na ni nepromluví a pouze opovržlivě odkloní svůj pohled. Dělají, jako by ji neviděli a neznali. Jen si ji pohoršeně přeměří pohledem. Po pár hodinách cesty cestující vytáhnou své zásoby jídla, které začnou pojídat, ale Kuličce nenabídnou. Kulička ráno ve spěchu na jídlo nepamatovala. Pouze si vzpomněla na svůj košík plný jídla, který oni snědli. Nejprve cítí zlost, ale zanedlouho ji přemůže pláč. Paní Loiseauová podotkne: "To pláče hanbou." A Kulička pláče stále dál...