Havran

Havran

Autor:

Edgar Allan Poe- básník, spoluzakladatel moderní povídky, pocházel z nižší vrstvy, otec byl alkoholik, matka mu umřela na tuberkulózu , zamiloval se do třináctileté sestřenice, většinu života žil v bídě a hodně pil, vydělával si jako novinář, nakladatelství mu nechtělo vydávat jeho povídky

Díla: Jáma a Kyvadlo, Černý kocour

Literárně-historický kontext:

Řadí se do světového romantismu (USA).

• Romantický hrdina: rozervaný vyděděnec, tragický osud, emoce

• Romantičtí autoři: Walter Scott, Alexandr Sergejevič Puškin, Victor Hugo, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben

• Témata jsou často z minulosti, oblíbený je středověk

• Autoři žili neobvyklým životem, brzy umírali, často se podobali hrdinům v knížkách

• Děj se odehrává v netypickém prostředí (věznice, hřbitov,…), motiv přírody dokresluje pocity

• Hrdinové prožívají nešťastnou lásku, hrdina touží po úplné lásce, která se mu nedostává

• Díla působí na city

Obsah:

Vypravěč (pravděpodobně muž) je o půlnoci vyrušen od svých myšlenek (mysli na svou dívku Lenoru, která je mrtvá). Někdo zaklepe na dveře a on si myslí, ze je to ona. Otevře okno a do místnosti vlétne havran (anglicky překlad KRKAVEC). Usadí se na sochu Pallady. Muž zjistí, ze havran umí mluvit a diky jeho odpovědi UŽ VÍCKRÁT NE, vzniká refrén. Ptal se ho na různé otázky, otázky byly směřované i ohledně Lenory. Muže ke konci přepadne strach a obava. Báseň konci beznadějně. Havran zůstává sedět na místě a muž se propadá v zoufalství.

Postavy:

básník/muž- těžce nese smrt Lenory a nedokáže se přes ni přenést, pozornost mu vždy dovedou vzpomínky i při práci, rozhovor s Havránek ho ničí a boji se co od něho čekat

havran- básník ho nazývá poslem z pekel, na všechny otázky odpovídá nevermore, bezcitný, symbol zla

Lenora- dívka o které se v příběhu pouze mluví

Literární druh:

Lyricko-epický

Literární žánr:

Báseň

Časoprostor:

Večer, asi někdy v zimě, u vypravěče v pokoji

Kompozice:

Dělí se do slok (18), děj jde chronologicky za sebou, vyprávění v ich-formě

Jazyk:

Používání metafor- spočívá na přenášení významu na základě vnější podobnosti