Hrátky s čertem

18. Hrátky s čertem
Jan Drda

Analýza uměleckého textu

DRUH → drama

ŽÁNR → pohádková komedie

TÉMA → dobro vždy zvítězí nad zlem

MOTIV – téma daného úryvku

ČAS → jediný čas je půlnoc ve mlýně

MÍSTO → české lesy, peklo, hrad, mlýn

KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA → chronologická

10 obrazů

VYPRAVĚČ – u dramat se neurčuje

POSTAVA

MARTIN KABÁT – vysloužilý voják → spravedlivý, nebojácný

LOUPEŽNÍK SARKA-FARKA → říká o sobě, že je nejstrašnější na celém světě, ale je zbabělec

LUCIUS → mladý čert na zkušené

OTEC ŠKOLASTIKUS – poustevník → zbožný tak moc, že si otevírá cestu do pekla

DIŠPERANDA – princezna

ustrašená

chce se vdávat tak moc, že se upíše peklu

KÁČA – princeznina komorná → touží po manželovi

OMNIMOR – koktající čert v Čertově mlýně

KARBORUND – čert v Čertově mlýně

DOKTOR SOLFERNUS – pekelný rádce

namyšlený

lstí ukradne Martinovi úpisy

TEOFIL – andělský posel → pomáhá Martinovi při cestě do pekel

BELZEBUB – šišlající pekelný kníže

BELIAL – zástupce pekelného knížete

VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY

nevlastní přímá řeč a scénické poznámky

TYPY PROMLUV → dialogy

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY

spisová čeština

neutrální – pes

hovorová – spacák

knižní – oř

básnická – luna

archaismy (zastaralá) – hvozd

historismy (zaniklá skutečnost) – palcát, groš

neologismy (nově utvořené) – Smuténka

přechodníky – vstávajíc

citoslovce

termíny

nespisovná čeština

obecná – von, pěknej, vokno

citově zabarvená – zlatíčko

nářeční – šalina

slang (zájmová skupina) – tělák, cvakat

argot (spodina)

vulgarismy

TROPY

metafora – vnější podobnost (hlad je nejlepší kuchař)

metonymie – vnitřní podobnost (město čeká)

personifikace – zosobnění (stromy šeptaly)

přirovnání (chová se jako vůl)

epiteton – básnický přívlastek (nejčokoládovější čokoláda)

hyperbola – nadsázka

eufemismus – zjemnění nepříjemné skutečnosti (zesnout)

dysfemismus – zhrubění skutečnosti (pazoura)

oxymóron – nelogické spojení slov (mrtvé milenky cit)

synekdocha – záměna části za celek (přišel o střechu nad hlavou)

ironie

Literárněhistorický kontext

• vznik po atentátu na Heydricha

Jan Drda

• šéfredaktor Lidových novin

• odsoudil ruskou okupaci a své stanovisko nezměnil

• díla → Městečko na dlani, Němá barikáda, České pohádky, Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert

Děj

Martin Kabát odchází do Čertova mlýna, aby loupežníkovi Sarka-Farkovi ukázal, že skutečně nemá strach. Tam se potkává s Káčou, která přinesla svůj a Dišperandin úpis. Ty, aby získaly ženicha, upsaly se čertu. Martin v Čertově mlýně hraje mariáš se Solfernem o jeho kabát. Solfernus vyhraje, kabát Martinovi vrací, ale bere si Káčin a Dišperandin úpis. Ten se rozhodne úpis získat zpět. Odchází do pekla, kde se potkává i s Káčou. U lucifera úpisy roztrhá a jako člověka s dobrým srdcem ho nebe zachrání. Ocitne se u loupežníka, kterému vypráví, že pekelné lože, které viděl v pekle, jsou připraveny pro něj. Chce se dát na pokání, a proto ho Martin odvádí k Čertovu mlýnu, aby pracoval. To bylo jeho první přání, které dostal od pána Boha. Druhé bylo pytle s obilím, které měl otec Školastikus nosit do mlýnice. To třetí byla fajfka tabáku, ale zjistil, že si ho měl nechat na Káču, která za ním přiběhla z pekla a chce si ho vzít. Smůla, neuvážené slovíčka a celý život v pytli.