Jeden den Ivana Děnisoviče

Jeden den Ivana Děnisoviče

Alexandr Solženicyn

Základní informace:

• LT druh: epika

• LT žánr: novela

• Doba: 50. léta

• Místo: sovětský svaz, pracovní tábor

• Vyprávěč: er- forma

• Vypravěcí způsob: Dokumentární a autobiografické rysy

Kompoziční postupy:

• Chronologické a retrospektivní (vzpomíná, vypráví, jak se dostal do lágru..)

Jazyk:

• Slang (parťák, machr, stočtyřka, štípnout něco, jít do díry, deset vostrejch, kárové…)

• Označení a vyvolávání trestanců čísly – potlačování identity

• Prosté, neafektované vyprávění založené na faktech

• Autor se nesnaží ani moralizovat ani kritizovat

Myšlenka, motivy díla:

• Vznik na základě vlastních zážitků a vyprávění spoluvězňů

Hlavní postavy:

• Ivan Děnisovič – číslo Šč 854 ze 104. party je prostý člověk, původem ruský rolník, který za 2. Světové války upadl do německého zajetí a následně byl sovětskou vládou označen za špióna a odsouzen k 10 letům vězení v pracovních táborech za velezradu. 8 let z trestu si v nelidských podmínkách sibiřských táborů již odpykal, ale ze zkušenosti ví, že takoví, jako on, jsou obvykle po ukončení trestu odsouzeni k dalším 10 rokům vězení nebo vyhnanství

• Ťurin - jakýsi předák, živitel party, na němž záleží příděl potravy i to, jakou práci bede parta vykonávat a jehož si všichni vězňové ze 104. party váží.

• Lotyš Kilgas - oblíbený v celé partě kvůli jeho nezdolnému smyslu pro humor.

• Gopčik – nedospělý chlapec, který Šuchovovi připomíná zemřelého syna

• Seňka Klevšin – hluchý stařec

• Bujnovskij – intelektuál kapitán

• Moskvan César Markovič – je poměrně dobře zásoben balíčky z domova a není lakomý

• Feťukov – Šuchov ho označil jako kojota, protože Feťukov ztratil svou hrdost, žebrá u ostatních a neustále si jenom stěžuje

• Hlavní postava Ivana Děnisoviče Šuchova byla vytvořena podle vojna Šuchova, který s autorem bojoval za 2. světové války, ale ve vězení nikdy nebyl. Všechny ostatní postavy jsou vzaty ze života v táboře i s jejich skutečnými životopisy

Děj:

Děj se odehrává ve zvláštním lágru se zpřísněným režimem, kde hlavní psotava Ivan Děnisovič Šuchov prožívá svůj obyčejný den, jeden z tisíců podobných. Od budíčku v 5 hodin ráno přes nástup na jídlo a práci na stavbě teplárny až do večerní prověrky a večerky. Jako voják se dostal do německého zajetí, odkud utekl, ale přesto byl odsouzen na 10 let jako zrádce a špión. Osm let již prožil po různých táborech po Sibiři a zanedlouho ho čeká propuštění, avšak ze zkušenosti ostatních vězňů ví, že takové, jako je on, buď pošlou do vyhnanství, nebo mu připíšou dalších pár let.

V táboře je tvrdý, až nelidský režim ovládaný zločinci z povolání, kteří si na úkor pracujících zločinců zlepšují životní podmínky. Šuchov však musí držet jazyk za zuby, nebo ho zavřou do korekce, což je kamenné vězení, kde se netopí a kde je i v létě mráz několik stupňů pod nulou. Po několika dnech v tomto vězení, člověka čekají doživotní následky nebo to může končit dokonce i smrtí.