Karel Jaromír Erben - Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kytice
Kompoziční rovina
Lit. druh: lyricko-epický
Lit. Forma: poezie
Lit. Žánr: sbírka básní (balad) (lyricko-epická báseň, pochmurný děj, tragický konec)
Struktura: 12 balad – pozdější vydání 13 básní (Lilie)
Čas a prostor díla
Čas: 15 - 19. st. – autorův život, ale přesně čas nejde určit, díla jsou smyšlená
Prostor: Prostor českého venkova, venkovské chalupy + přiroda, hřbitov lesy, zámek
Tématická rovina
Hlavní téma: Porušování pravidel, vina, trest
Vedlejší téma: Láska, vztahy, nadpřirozeno
Charakteristika postav
Ženy
Mají kladné vlastnosti, ale většinou udělají nějakou chybu (něco co by se nemělo)
Záhoř – hl. postava Záhořova lože
Další postavy: Děti, umrlec, polednice, král + stařeček a syn, holoubek + muž, vodník, věštkyně
Lyrický subjekt
často Přímá řeč, lyrický subjekt se nezúčastňuje. Jinak spisovný jazyk, stručný.
Výrazný sdružený rým (aabbcc)
Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Kontext díla a autora
Autor: 3. fáze Národního obrození – Český romantismus
Důraz na cit, individualitu, tajemství a prožitky. Také se objevuje téma ideálu národa, národní kultury a myšlenka slovanství. Autoři vycházeli z lidové poezie. V centru stál člověk a jeho pocity, myšlenky a touhy.
V českém prostředí se romantismus nikdy plně nerozvinul (pouze v osobě K. H. Máchy)
Josef Kajetán Tyl: kritika Máchy - Poslední Čech
historické hry: Jan Hus, Jan Žiška
činohra: Pražský Flamendr
Fidlovačka
Život
Další díla: Zlatovláska, Otesánek, Hrnečku vař
Děj
Kytice (Mateřídouška)
Zemřela matka a po ní zůstali sirotci, kteří každé ráno navštěvovali matčin hrob. Matce se dětí zželelo, a proto se změnila v malý kvítek. Děti v tomto kvítku poznaly svou matku a nazvaly jej mateřídouškou.
Poklad
Povídka Poklad je o tom, jak šli jednou lidé na Velký pátek do kostela na mši. Za nimi jde i matka s dítětem. Tam, kde dřív býval kámen, stojí skála s otevřeným vchodem. Matka po chvíli váhání vchází dovnitř a je zaslepena stříbrem a zlatem až zapomene na své dítě, která odloží, aby si mohla nasbírat co nejvíce pokladů, když však přijde domů, poklad se mění na kameny a hlínu. Běží ke skále, kde zanechala své dítě. Dítko, ani skála tam už nejsou. Po roce utrpení a pokání se matka vrací na místo, kde stávala skála. Opět tam stojí, ale nyní matka poklady obchází a jediné, co ji zajímá, je její dítě. Motiv Velkého pátku, kde se otevírají brány k pokladům.
Svatební košile – lidová balada
Třetí balada vypráví o dívce, která 3 roky čeká na svého milého, který je na vojně. Už si ušila svatební košili, ale její nastávající se ještě nevrátil. Prosí Pannu Marii, vyhrožuje sebevraždou, jen ať se vrátí. Během jedné modlitby se na stěně pohnul obraz – zlé znamení. Náhle však někdo zaklepal na okno. Byl to on. Chtěl, ať s ním jde na hřbitov. Dívka si s sebou vzala modlitební knížku, růženec, křížek po mamince a onu košili. Během cesty všechno musela odhodit. U hřbitova měla přelézt zeď. Dívka pochopila, že se před chlapcem zachrání jen v blízké umrlčí komoře. Modlila se, a když kohout zakokrhal, všichni duchové se museli vrátit zpět a dívka byla zachráněna.