Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
korunu za každý materiál
a 50 Kč za registraci!



Křest Svatého Vladimíra

DOCX

Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,77 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Natálie Doležálková 2. A Křest Svatého Vladimíra (1854) Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856) Český básník, satira, novinář a politik Karel Havlíček se narodil v roce 1821 v obci Borová (dnešní Havlíčkova Borová) u Přibyslavi. Karel Havlíček se začal podepisovat podle místa narození –Karel Havlíček Borovský. V dubnu 1848 pracoval jako redaktor Národních novin a v červenci byl zvolen poslancem říšského sněmu. Byl ale více novinářem, než poslancem. Vzdal se poslanecké funkce a plně se věnoval práci redaktora. Díky Havlíčkovi měly Národní noviny velký vliv na české veřejné mínění. V lednu 1850 se přestaly jeho noviny vydávat. Havlíček se však nevzdal a v květnu začal v Kutné Hoře vydávat politický týdeník Slovan. Pouze Palacký, Němcová, Trojan a pár dalších přátel se k němu veřejně hlásilo i přes atmosféru strachu vyvolanou Bachovým absolutismem. V té době mu lékaři diagnostikovali pokročilou tuberkulózu. Zemřel velmi brzy, v pětatřiceti letech. Karel Havlíček Borovský je považován za zakladatele českého politického novinářství. Celý život bojoval proti absolutismu. Získal si velké sympatie českého lidu. Jeho díla, která napsal:Obrazy z Rus, Církev, Král, Vlast, Múzy, Svět ,Kapitola o kritice, Epištoly kutnohorské, Duch Národních novin, Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra, Král Lávra Autoři té doby Druhý vrchol literatury národního obrození. Náznaky realismu Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová Celková charakteristika díla Satirická básnická skladba, sepsaná na námět z Nestorova letopisu (ruská historická práce 12. století), ostře kritizuje absolutistický stát a církev. Svým charakterem a volbou vznosných zastupuje žánr travestie.Text je psán formou poezie, tzn. dělen do slok a veršů. Je zachováno poměrně pravidelné rýmování, verše jsou dynamické, jednoduché, krátké, a protože byl použit trochej, i přirozené a dobře čitelné. Samotná báseň je čistě epická, bez obrazných pojmenování a figur. Děj se odehrává v carském Rusku přibližně na přelomu 9. a 10. století za vlády cara Vladimíra. Postavy Car Vladimír představuje krutého a omezeného despotu, který je schopen se vyvyšovat i nad samotného boha. Bůh Perun vystupuje v roli poddaného služebníka vládnoucího režimu, autor mu dal zlidovělou podobu „pantatínka“. Prostřednictvím těchto dvou postav se proti sobě staví symbol křesťanství a pohanství. Děj a Kompozice Děj básně o deseti zpěvech je zasazen do ruského prostředí, zpracovává reálně podloženou látku mnicha Nestora obsaženou v nejstarší ruské kronice, Nestorově letopisu. Pojednává o knížeti Vladimírovi, který po přijetí křesťanství (řecké víry) a jeho násilném rozšiřování po celé zemi nařídil vhození sochy pohanského boha Peruna do Dněpru. V Havlíčkově humorném a zlidovělém podání car posílá drába k Perunovi s rozkazem, aby mu na jeho svátek zahřměl. Perun se vzbouří, stěžuje si na těžkou práci a za svou neposlušnost jej čeká soud. Poněvadž advokáti nemají na boha zákon, je Perun souzen vojenským tribunálem a následně utopen v řece Dněpr. V bezbožné zemi následně roste neposlušnost poddaných, církev postupně ztrácí svou moc a car je okolnostmi přinucen vypsat „konkurz“ na nového boha. Líčení jeho průběhu, v němž se nejrůznější církve a sekty předhánějí v prvenství, se děj rozsáhlého fragmentu uzavírá; „Bitva rozhodující mezi katolíky a Řeky. Křest. Konec. Veselost“. Autor nechtěl věrně zachytit historické události, ale aktualizací staré látky chtěl poukázat na nešvary absolutistické vlády a světskou moci církve, ne kariérismus, pokrytectví a vypočítavost. Na základě důvěrné znalosti poměrů v Rusku i Rakousku tak vyjádřil svůj odpor proti násilí vůbec. Zároveň se kriticky vyslovil i poti doposud idealizované myšlence slovanské vzájemnosti. V Praze roku 1990. Kniha má 320 stran. V knize je obsaženo více děl od K. H. Borovského (Král Lávra, Tyrolské elegie, O posledních věcech člověka, ...). Jazyk a Styl Autor využívá různých stylů a slohových vrstev, jazyk je bohatý na hovorová a expresivní zabarvená slova, novinářský slang, vulgarismy a zastaralé výrazy. Humorné ladění skladby často přechází v parodii, satiru či ironii, 9. zpěv – Jezovitský marš – ostře útočí na církevní moc, od ostatních zpěvů se liší jazykově i rytmicky, je tvořen tzv. makarónským veršem, tedy dvojverším založeném na střídání českého a latinského verše. Báseň je rozdělena na deset zpěvů. Kniha je doplněna o informace a poznatky ze zápisků a o reakce různých spisovatelů a novinářů na Havlíčkovo dílo. Děj je popisován er-formou. Okolnosti vzniku díla Havlíček přemýšlel o vzniku tohoto díla již za svého pobytu v Rusku v letech 1842 – 1844. Podle dochovaných svědectví měl již v červenci 1848 značnou část díla sepsanou – pravděpodobně vznikala za jeho pobytu ve vězení v Hradčanech – a v psaní pokračoval za své internace v Brixenu (1852 – 1855), kde vytvořil také skladby Král Lávra a Tyrolské elegie, ale Křest Svatého Vladimíra nedokončil. První úryvky skladby se objevily roku 1867 v časopisech Obrazy života a Praha, úplné knižní vydání bylo pořízeno po básníkově smrti, až v roce 1877. Vliv díla Autor vytvořil typ české, politické mířené satiry, plné jazykové i situační komiky. Skladba se po svém vydání těšila tak velké oblibě, že řada jednotlivých slok zli

Témata, do kterých materiál patří