Křest Svatého Vladimíra

V Praze roku 1990. Kniha má 320 stran. V knize je obsaženo více děl od K. H. Borovského (Král Lávra, Tyrolské elegie, O posledních věcech člověka, ...).

Jazyk a Styl

Autor využívá různých stylů a slohových vrstev, jazyk je bohatý na hovorová a expresivní zabarvená slova, novinářský slang, vulgarismy a zastaralé výrazy. Humorné ladění skladby často přechází v parodii, satiru či ironii, 9. zpěv – Jezovitský marš – ostře útočí na církevní moc, od ostatních zpěvů se liší jazykově i rytmicky, je tvořen tzv. makarónským veršem, tedy dvojverším založeném na střídání českého a latinského verše.

Báseň je rozdělena na deset zpěvů. Kniha je doplněna o informace a poznatky ze zápisků a o reakce různých spisovatelů a novinářů na Havlíčkovo dílo.

Děj je popisován er-formou.

Okolnosti vzniku díla

Havlíček přemýšlel o vzniku tohoto díla již za svého pobytu v Rusku v letech 1842 – 1844. Podle dochovaných svědectví měl již v červenci 1848 značnou část díla sepsanou – pravděpodobně vznikala za jeho pobytu ve vězení v Hradčanech – a v psaní pokračoval za své internace v Brixenu (1852 – 1855), kde vytvořil také skladby Král Lávra a Tyrolské elegie, ale Křest Svatého Vladimíra nedokončil. První úryvky skladby se objevily roku 1867 v časopisech Obrazy života a Praha, úplné knižní vydání bylo pořízeno po básníkově smrti, až v roce 1877.

Vliv díla

Autor vytvořil typ české, politické mířené satiry, plné jazykové i situační komiky. Skladba se po svém vydání těšila tak velké oblibě, že řada jednotlivých slok zlidověla. Mimo to se Havlíček stal mistrem epigramu, kterému se věnovali také F. L. Čelakovský, později J. Neruda, J. S. Macher, V. Dyk, O. Fischer ad.

CITÁT Z KNIHY - str. 149, zpěv první - Perun a Vladimír:

Vladimír cár na svůj svátek,
když seděl na trůnu,
Poslal drába s vyřízením
k bohovi Perunu.

"Hřmi, Perune, na můj svátek
místo kanonády,
pak si přijdi se mnou vypít
šálek čokolády." -

Pan dráb přišel k perunovic,
Zatloukl na vrata,
Děvečky se hnedle zeptal:
"Doma-li je pantáta?"

"Doma, doma, pane drábe,
ve veliké chatě,
sedí se jehlou na pekýlku,
zašívá si katě."

Osobní hodnocení

Zhodnotit tuto knížku pro mě není zas takový problém. Poezie sice není mým nejoblíbenějším žánrem, v tomto případě se ale jedná o čistě epický, jednoduchý a poměrně zábavný text. Obzvlášť některé úseky byly napsány skvělou češtinou s velmi vhodným použitím vulgárních hovorových slov a navozením vtipných a satiricky komických situací. Knížka od čtenáře nevyžaduje, aby se hlouběji položil do textu, a nenutí ho k hlubokým myšlenkovým pochodům a filosofickým úvahám. To totiž ani není její cíl. Má čtenáře pobavit a důvod k zamyšlení, který mu dává, je poměrně nenásilný.