Kritika

10. KRITIKA JAKO SLOHOVÝ ÚTVAR, DĚJINY ČESKÉ LITERÁRNÍ KRITIKY

KRITIKA JAKO SLOHOVÝ ÚTVAR

• jedná se o úvahu, která především hodnotí, posuzuje, vytýká nedostatky, vyzdvihuje společensky závažné jevy, využívá analýzy

• rozmezí uměleckého a publicistického stylu

• cílem je zjistit klady a zápory posuzovaného jevu, jednání, díla, odstranit nedostatky (promyslet cestu k nápravě)

• kritika vyžaduje objektivní posuzování, věcnost, shodu se skutečností

• při komponování kritiky postupujeme od konkrétních faktů, přes vyvozování obecných závěrů až k poučení

• návrh kompozice textu :

I. Úvod - kritizovaný jev

II. Stať a) jevy pozitivní

b) nedostatky

c) jejich příčiny, rozbor, srovnání

III. Závěr - Cesta k nápravě

• jazykové prostředky se vyznačují působivostí a přesvědčivostí.

• příznačné jsou výrazy ironické, až sarkastické.

• v textu se objevují věty zvolací, přací, tázací, řečnické otázky, výzvový infinitiv, kontrasty

DĚJINY ČESKÉ LITERÁRNÍ KRITIKY

POČÁTKY ČESKÉ LIT. KRITIKY

• období národního obrození

• hlavními představiteli byli Gelasius Dobner a Josef Dobrovský

• estetická měřítka v literární kritice pak uplatňoval např. Josef Jungmann

ZAKLADATEL ČESKÉ LIT. KRITIKY

• za zakladatele české literární kritiky je pak považován Karel Havlíček Borovský se svou literárně kritickou statí Kapitola o kritice z roku 1846

• V ní stanovil znaky kritiky dobré i špatné, upozornil na význam soustavné kritické praxe pro teorii umění a žádal odpovědnou a poučenou kritiku, která se měla stát pomocnicí literatury

VÝZNAMNÍ AUTOŘI 19. STOLETÍ (kritika)

• Josef Jungmann (Slovenost, 1820)

• Josef Kajetán Tyl – kritika Máchova Máje

• Karel Sabina

• Vítězslav Hálek

• Jan Neruda

• Eliška Krásnohorská

MODERNÍ ČESKÁ LITERÁRNÍ KRITIKA

• je spojena zejména se jménem F. X. Šaldy

• pracoval v redakci Ottův slovník naučný

• pracoval v redakcích zejména literárních časopisů

• od 90. let nejvýznamnější kritik, díky němu se literární kritika dostala na rozhraní publicistického a uměleckého stylu

• Šaldovo pojetí literární kritiky

1. Kritika je tvůrčí prací

2. Nehodnotí dílo podle předem daných podmínek

3. Zdůrazňuje hluboký umělecký požitek z díla a společenskou funkci literatury

4. Kritériem umělecké hodnoty mu je zcela svobodná, tvůrčí osobnost

• Syntetismus v novém umění – lit. tvorba má směřovat k celistvému pohledu

• Soubor esejů Boje o zítřek

PO ROCE 1945

• literární kritika se stává nástrojem politické propagandy

• svým literárním trpaslictvím je známý hlavně představitelem marxistické kritiky Ladislav Štoll

• skutečná literární kritika, reprezentovaná např. Pavlem Tigridem, se tak na mnoho let uchyluje na stránky samizdatových a exilových publikací (Svědectví, Kritický sborník, Na brigádě).