KUŘE MELANCHOLIK

KUŘE MELANCHOLIK

Josef Karel Šlejhar

DĚJ

Malému chlapci je oznámeno, že mu umřela maminka. To však dítě z počátku není schopno pochopit, neví, co si má pod tím abstraktním pojmem představit. Ve stejnou dobu se na statku vylíhnou kuřátka, což je pro malého chlapce velká událost, a proto s nimi tráví svůj volný čas. Všechna kuřátka jsou bystrá, žlutá a načechraná, jen jedno za ostatními zaostává jak vzhledem, tak fyzickými silami. Hošík si ono kuře hned oblíbí a snaží se o něj starat.

Celá vesnice, a především služebnictvo, je smrtí paní domácí hluboce zarmouceno, byla to totiž laskavá žena s dobrým srdcem. Na pohřeb se sejde celé příbuzenstvo, mezi nimi přijede i mladá dívka, v knize zvaná „Mladá příbuzná“, která se se strojenou vlídností a ochotou pomoci točí kolem chlapcova otce. Ten si ji nakonec bere za ženu, mladá příbuzná se stává paní domu, vymění veškeré služebnictvo (které bylo chlapcovi oporou) a malému chlapci nastávají zlé časy. Jeho macecha ho nenávidí a spolu s hrubou děvečkou Pepkou a dalším služebnictvem ho metodicky ničí. Nejdříve se mu jen vysmívají a nadávají mu, poté ho začnou za všechno bít, moří ho hlady, přestěhují ho z dětského pokoje mezi služebnictvo, nevšímají si ho. Děcko vše mlčky trpí a jedinou útěchou jsou pro něho vzpomínky na milovanou maminku, a také ono malé kuře, ve kterém nachází svého jediného přítele. Kuře postihl podobný osud, díky své slabosti byl svou kuřecí rodinou opomíjen a poté nenáviděn a vyklován.

Chlapec velmi zeslábne, a nakonec nemůže vstát, není to však běžná nemoc, ale jeho tělo i mysl mu přestává složit. Je však všemi opomíjen, jeho stav se horší, a když je zavolán doktor, jen konstatuje, že děcko brzy zemře. Chlapec je odsunut do kůlny, kde nikomu nebude překážet. V tu samou dobu je ošklivé kuře nuceno schovat se před služebnictvem a utíká do kůlny, kde se opět shledává s děckem, které zanedlouho v jeho společnosti zemře. Přišla si pro něho maminka.

LITERÁRNÍ FORMA: próza

LITERÁRNÍ DRUH: epika

LITERÁRNÍ ŽÁNR: naturalistická novela

FUNKČNÍ STYL: umělecký

ČASOPROSTOR: neuvedeno, autorova soudobost – znak vesnického realismu, kritika, 19. stol. Na české vesnici

TÉMA: Příběh děcka, které postihne nenávist macechy a nikdo mu není ochoten pomoci, bojuje o přežití. Kontrast mezi dítětem a kuřetem, lásky matky a nenávist macechy.

MOTIVY: nespravedlnost, nenávist, smrt, zlo jako součást lidské přirozenosti

VYPRAVEČ: er-forma (vypravěč zaznamenává události a ke konci knihy subjektivně hodnotí a soucítí s děckem)

KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA: chronologický děj, lyricko-epické pasáže v kontrastu s tragickým dějem

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• Jazyk povídky je zastaralý a místy komplikovaný, hovorová čeština

• Přímá a nepřímá řeč, zvláštní stavba vět a slovosled

• Přechodníky!!! (našvitořivše, vyběhavše, vyhřávše…)

• Nářečí, slang, metafory, archaismy