Obsluhoval jsem anglického krále

BOHUMIL HRABAL

Obsluhoval jsem anglického krále

• literární forma, druh a žánr
  próza, epika, román (vývojový)

• téma a motiv
  téma: snaha o dosažení cíle, životní příběh Jana Dítěte, který si vypracoval z pikolíka v nádražním
  hotelu na milionáře a opět o všechno přišel kvůli komunistickému převratu
  motiv: hotel, ženy, erotika, zesměšnění totalitního režimu

• časoprostor
  čas: 20. - 50. léta 20. století
  prostor: Střední Čechy (Praha a Cheb), Šumava, Německo, hotely

• kompoziční výstavba
  5 kapitol s názvy, každá kapitola začíná slovy „Dávejte pozor, co vám teďka řeknu“ a končí „Stačí vám to? Tím dneska končím“ → rámcová kompozice, chronologicky s množstvím retrospektivních prvků, celý román je psán v dlouhých souvětích a téměř bez odstavců, na konci vysvětluje, že dílo psal v těžkých dobách (zemřela mu matka, nemohl publikovat)

• vypravěč
  ich-forma, vyprávěčem je hlavní hrdina Jan Dítě, autor se ztotožňuje s hrdinou

• postavy

  • Jan Dítě – pocit méněcennosti kvůli výšce, snaživý, cílevědomý, naivní, opovrhovaný
    společnosti, touží po bohatství, vyvíjí se z pikolíka přes milionáře na samotáře

  • Líza – učitelka tělocviku, nacistka, odjela na frontu jak zdravotnice, malá

  • Siegfried – syn s mentální poruchou, tluče hřebíky do země, po smrti Lízy je dán do ústavu

  • pan Tichota – majitel hotelu Tichota, tlustý, pohybuje se na kolečkové židli, tyranizuje
    zaměstnance pískáním na píšťalku

  • vrchní Skřivánek – hotel Paříž, vzor pro Jana, obsluhoval anglického krále, odhady

  • pan Brandejs, pan Šroubek – milionáři, snaží se jim vyrovnat

• vyprávěcí způsoby
  přímé řeči pomocí dlouhých souvětí, pásmo vypravěče…

• typy promluv
  dialogy, monology, vulgarismy, germanismy, obecná čeština, profesní mluva, erotika, slang, pábení (nepřerušovaný proud myšlenek, vyprávění)…

• kontext autorovy tvorby
  2. polovina 20. století

Bohumil Hrabal (1914, Židenice – 1997, Praha)

• narodil se 28. března u Brna

• studoval právnickou fakultu na UK, dokončil ji až po válce

• vystřídal řadu povolání (číšník, výpravčí, balič starého papíru, pojišťovací agent,…)

• spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963

• jelikož nebyl členem komunistické strany, po r. 1968 nemohl dočasně oficiálně publikovat

• díla vycházela v samizdatu nebo v exilu

• po roce 1975 mohl znovu oficiálně vydávat (po cenzurních zásazích)

• smrt: vypadl z okna, když krmil holuby v nemocnici na Bulovce

• do svých děl vybírá postavy obyčejné, nemocné, na první pohled nezajímavé lidí, kteří rádi mluví o životě

• autobiografické prvky, většina próz nemá souvislý děj (výjimka Ostře sledované vlaky), erotické motivy, černý humor, hovorový jazyk, malá psychologická propracovanost postav

• „pábitel“ – neologismus, člověk, který je neustále okouzlen a udiven i všedními událostmi
  života, je posedlý vyprávěním, často si vymýšlí a vzpomíná

• toto dílo vydáno až v r. 1989 – vrcholné dílo autora, vliv surrealismu

• úspěšně zfilmováno Jiřím Menzelem

• další díla: Perlička na dně, Pábitelé, Obsluhoval jsem anglického krále, Příliš hlučná samota,
  Postřižiny,…