PODIVNÝ PŘÍPAD DR. JEKYLLA A PANA HYDA

Doktor Lanyon – lékař, srdečný, uhlazený, přítel Jekylla, po spatření přeměny Jekylla začne stárnout, smrt mu klepe na dveře

∙ Časoprostor: 19. století, Londýn

∙ Kompoziční plán: 10 povídek na sebe navazujících, děj chronologický, v poslední povídce Jekyll retrospektivně uvádí vše na pravou míru, rozuzlení přichází na posledních stránkách, střídání ich-formy a er-formy, střídá se několik vypravěčů, hororové prvky

∙Jazyk:

∙ Přirovnání, podrobné popisy tváří, domů, postav, odporných scén a duševních stavů a nálad v určitých situacích

∙ spisovný jazyk, archaismy, řečnické otázky (Zemře Hyde na popravišti? Nebo sebere odvahu a sprovodí se ze světa?)

∙ mísí se prvky realismu a romantismu – nereálná skutečnost přeměny jedné osoby v druhou s dialogem, popisem a charakteristikou

∙ úvahy – v dopise

∙ Vlastní názor: S jistotou můžu říct, že jsem se nenudil ani u jedné stránky. Opravdu zajímavé téma, které bych nejspíš v moderní literatuře nenašel. Nevím, zda se to tak mělo chápat, nebo jestli to byl Stevensonův záměr, ale krásně ukázal, že svět není špatný – to ti lidé. Každý z nás je mixem zla a dobra, obojí v nás vře a jedno vždy zvítězí. Ačkoliv tady si dovolím říct, že nebylo vítěze… Přeci jen Jekyll vyhrál, avšak za cenu své smrti a tím pádem smrti toho netvora Hydea.