Pygmalion

GEORGE BERNARD SHAW

Pygmalion (1912)

• literární forma, druh a žánr
  drama, satirická komedie

• téma a motiv
  téma: kontrast dvou vrstev – spodiny a honorace, lidská důstojnost, emancipace žen (= vyproštění ze závislosti na někom/něčem, získání svobody, rovných práv, spol. nezávislosti)
  motiv: peníze, sázka, důstojnost,…

• časoprostor
  čas: začátek 20. st.
  prostor: Londýn

• kompoziční výstavba
  pět dějství - repliky, předmluva a doslov, ve kterém jsou dolíčeny osudy postav, chronologicky

• vypravěč
  u dramatu nejsou

• postavy

  • Líza Doolittlová – květinářka, přirozená, bystrá, slušná, pěkná, stane se z ní dáma

  • pan Doolittle – otec Lízy, popelář, hodně pije, chce peníze za Lízu

  • Hery Higgins – profesor fonetiky, občas hrubý až arogantní, samolibý, necitlivý, dokáže zařadit
    člověka, odkud pochází

  • plukovník Pickering – expert na indické jazyky, gentleman, zajímá se o city člověka, laskavý

  • paní Pearceová – hospodyně u Higginse, starostlivá, stará se o Lízu

  • paní Higginsová – milá a starostlivá dáma, oblíbila si Lízu a pomáhá jí

  • Freddy – nesmělý, skromný mladík, syn paní Hillové, zamilovaný do Lizy, nakonec se spolu ožení

• vyprávěcí způsoby
  u dramatu nejsou

• typy promluv
  dialogy, dlouhé scénické poznámky (občas podrobné popisy lidí, míst), hovorová řeč (polykání slabik, chybná výslovnost, tzv. cockney), ironie společenských předsudků, špatných lidských vlastností, kontrast jazyků

• kontext autorovy tvorby
  2. pol. 19. st. – 1. pol. 20. století

G. B. Shaw (1856 - 1950)

• vlastním jménem Alvin Longdon Coburn

• narodil se v Irsku, ale patří do anglické literatury, protože strávil většinu života ve VB

• nejvýznamnější anglický dramatik po Shakespearovi

• držitel Nobelovy ceny za literaturu (1925)

• dostal Oscara za nejlepší filmový scénář

• pocházel z chudé rodiny, která mu neposkytla vzdělání, od 15 se živí sám (úředník)

• matka se věnovala hudbě, odstěhovala se do Londýna, pak i sám Shaw (psal do novin o hudbě)

• velice si oblíbil norského dramatika Henrika Ibsena

• založil tzv. Fabiánskou společnost (odmítání násilí, Marxovou myšlenku ohledně socialismu)

• jeho politické aktivity však byly celkově neúspěšné

• prosadil se jako výtvarný, hudební, literární a divadelní kritik

• inspirace – Ovidius – Proměny

• hra se stala předlohou pro světově úspěšný filmový muzikál My Fair Lady

• autorem her kritických, historických i komických

• další díla: Svatá Jana, Člověk nikdy neví, Dům zlomených srdcí, Caesar a Kleopatra

• literární/obecně kulturní kontext

REALISMUS (DRAMA 1. pol. 20. století)

• zobrazení skutečnosti a její kritiky

• snaha o objektivitu

• experimenty s jazykem a formou

• užívání nových výrazových prostředků – nářečí, archaismy

• důraz na přehlednou kompozici

• spolupráce čtenáře – domýšlení, hodnocení

• (ze začátku toto dílo mělo otevřený konec, ale potom, co si ho všichni začali domýšlet romanticky, Shaw dopsal dodatek, ve kterém se Líza vezme s Freddym)

• další autoři: Bertolt Brecht – Matka Kuráž a její děti
  Eugene O‘Neill – Smutek sluší Elektře
  Frederico García Lorca – Krvavá svatba