Slovní zásoba a její rozvrstvení
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
6. SLOVNÍ ZÁSOBA SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ, SLOVNÍKY, SOCIÁLNÍ DIFERENCIACE ČEŠTINY
slovní zásoba = soubor všech slov a slovních spojení, která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec
rozlišujeme slovní zásobu:
aktivní – slova, která člověk používá při běžném projevu
pasivní – slova, která člověk běžně nepoužívá, ale rozumí jim
počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi.
aktivní 3 000 – 10 000 slov
pasivní 3 – 6 krát vyšší.
slovní zásoba patří k nejméně stabilním prvkům jazyka, vyvíjí se podle aktuálních potřeb mluvčích daného jazyka
obecné rozvrstvení slovní zásoby:
slova neutrální
slova příznaková (od neutrálních odlišena zvláštním zabarvením, příznakem)
Rozvrstvení sl. zásoby podle dobového zabarvení:
slova neutrální – bez příznaku, běžně užívaná slova
slova historická (historismy) – slova označující zaniklou skutečnost (např. dráb)
slova zastaralá (archaismy) – slova, která se už nepoužívají a byla nahrazena novějšími slovy (např. anžto = protože)
slova nová (neologismy) – slova nově utvořená nebo přejatá, která se dosud ve slovní zásobě zcela neukotvila (např. laser)
Rozvrstvení sl. zásoby podle spisovnosti:
spisovná slovní zásoba
slova hovorová
knižní a básnická slovní zásoba
odborná terminologie
nespisovná slovní zásoba
obecná čeština
nářečí (dialekt)
slang
argot
Rozvrstvení sl. zásoby podle citového zabarvení
slova citově neutrální
slova citově zabarvená
slova kladně zabarvená
slova familiární (užívaná v důvěrném styku, např. miláček)
hypokoristika (domácké obměny jmen, např. Honzík)
slova dětská (užívaná při rozhovoru s dětmi, např. papat)
eufemismy (zjemňující nevhodnou skutečnost, např. zesnout)
slova záporně zabarvená
pejorativa (slova hanlivá, např. bába)
augmentativa (slova zveličelá, např. psisko)
slova zhrubělá a vulgární
dysfemismy (zveličují nepříjemnou skutečnost, např. chcípnout)
Sociální diferenciace
pouze zvláštní slovní zásoba a fráze
Profesní mluva
mluva shodná pro určitou skupinu lidí stejného povolání (zedníci, lesníci,železničáři)
např. lékaři – exnout = zemřít, ležák = pacient s dlouhodobým pobytem v nemocnici
Slang
mluva shodná pro určitou skupinu lidí stejného zájmu (mluva zájmových skupin)
např. vysokoškoláci – filda = filozofická fakulta
Argot
mluva společenské spodiny, vzniká kolektivní solidaritou a snahou utajit skutečný význam
(zloději, narkomani, prostitutky) např.fízl, love, sníh
Základní kodifikační příručky:
Slovník spisovné češtiny (SSČ)
Příruční slovník jazyka českého (PSJČ)
Slovník spisovného jazyka českého
Etymologický slovník