1. Romeo a Julie

- láska x nenávist, noc x den, tragika x humor

- metafory, figury, vytříbený vznešený styl

- jmenné tvary přídavných jmen, citově zabarvené výrazy, oxymoróny, inverze

- archaismus – ulpět, epizeuxis –

- řečnické otázky, epiteton, eufemismu, apostrofa

Tropy a figury a jejich funkce: viz výše

Ukázka textu:

ROMEO:

Ona mluví!

Mluv dál, mluv dál, můj zářný anděli.

co po nebi se vznáší na křídlech,

zatímco dole smrtelníci žasnou,

v údivu obracejí oči v sloup,

a on se pěkně vozí na oblaku

a zvolna pluje po nebeské pláni.

JULIE:

Romeo, Romeo, proč jsi jen Romeo?

Zavrhni otce, odhoď svoje jméno,

nebo když nechceš, přísahej mi lásku

a já se zřeknu rodu Kapuletů.

ROMEO (stranou):

Mám promluvit, anebo ještě počkat?

JULIE:

Jen tvoje jméno je můj nepřítel.

Vždyť ty jsi ty, i kdybys nebyl Montek.

Co je to Montek? Ruka, noha, tvář,

anebo nějaká jiná část těla?

To přece není Montek! Vyměň jméno!

Co jeto jméno? To, čemu se říká „růže“,

pod jiným jménem vonělo by stejně.

A kdyby Romeo měl jiné jméno,

zůstal by pořád stejně dokonalý.

Romeo, prosím, odhoď svoje jméno,

na kráse ti to v ničem neubere.

Vezmi si mne!

ROMEO:

Beru tě za slovo.

Řekni mi „lásko“, tím mne znovu pokřtíš.

Už nejsem Romeo, chci být tvá láska.

JULIE:

Kdo jsi, že skryt za černým pláštěm noci, my vpadáš do řeči?

ROMEO:

Já nemám jméno a vůbec nevím, jak ti říct, kdo jsem.

Posvátná lásko, nemám rád své,

neboť mé jméno je tvůj nepřítel.

Napíšu je a pak je roztrhám.

JULIE:

Mé uši nevypily ani sto

tvých slov, a přesto poznám jejich zvuk.

Viď, že jsi Montek jménem Romeo?

• epiteton ornans

• přirovnání

• hyperbola

• kontrast

• metafora

• personifikace

• enumerace

• hyperbola

Kontext autorovy tvorby:

• dílo Romeo a Julie je poslední hrou, kterou napsal v optimistickém období (1. období)

• hra je tzv. předvoj pro pesimistické období

• zpočátku psal Shakespeare zejména komedie, ke konci své tvorby pak pohádky

• znaky Shakespearovského dramatu:

• neomezenost látek, času a místa

• nedodržení trojí jednoty

• příčinou jsou vlastnosti lidí nebo náhoda

1. období:

• období ještě plně v moci renesančního ducha

• psal především veselohry, historické hry s náměty z anglických dějin a ze starosvětských dějin

• komedie Zkrocení zlé ženy, Kupec benátský, Sen noci svatojánské

• historické hry Julius Caesar, Jindřich V.

• román Romeo a Julie

1. období:

• optimismus vyprchává, životní zklamání, pesimismus

• až na konci života pesimismus ustupuje a dochází ke smířlivému vyrovnání

• tragédie Othello, Makbeth, Hamlet

• dílo Sonety (154 sonetů)

1. období:

• psal hlavně pohádky Bouře, Zimní pohádka

Literárně / obecně kulturní kontext:

- období renesance (znovuzrození antického umění)

- Anglická renesance – Alžbětinské drama

ANGLIE:

Geoffrey Chaucer

- první velký anglický básník

- diplomat v královských službách