11. Krysař - Viktor Dyk

11. Viktor Dyk

Narození: 1877

Úmrtí: 1931 (54 let)

- Český básník, prozaik, dramatik, novinář, politik

- Odpůrce TGM a Beneše

- Na gymnáziu ho učil Alois Jirásek

- Byl hráčem a milovníkem šachů

- Největší ironik – pocit deziluze

- Byl vězněn za svojí literární činnost

- Byl anarchistický buřič

- Měl tragickou smrt, utopil se v moři

Generace anarchistických buřičů – je označení pro skupinu českých básníků a spisovatelů na přelomu 19. a 20. století, kteří se ostře vymezovali proti tehdejší společnosti, politice a měšťáckým konvencím. Jejich tvorba je úzce spjata s myšlenkami anarchismu, individualismu a socialismu

Další díla: Okno, Satiry a sarkasmy, Zmoudření dona Quijota

Současníci: Vilém Mrštík (Maryša), Otakar Březina (Ruce), Antonín Sova (Z mého kraje)

Krysař

Rok vydání: 1911

Literární druh: Epika

Literární žánr: Novela

Myšlenka díla – Autor velmi dobře poukazuje na měšťáctvo – konšely Strumma a Frosche, kteří slíbili Krysaři odměnu, poté mu jí však zapírali, kritika a zesměšnění měšťanů

Kompozice: Příběh se odehrává v době hanzovních měst (blíže nespecifikováno), ve městě Hameln, chronologická

Hlavní postavy:

• Krysař – tajemný cizinec bez jména; samotář a pesimista středního věku, který vzbuzuje strach. Živí se vyháněním krys hrou na píšťalu. Je vášnivý, schopný hluboké lásky i nenávisti a velmi mu záleží na Agnes.

• Agnes – mladá a pohledná dívka, milenka Krysaře. Je nestálá v citech – udržuje vztah i s Kristiánem, kterého však nemiluje. Ze zoufalství nakonec spáchá sebevraždu.

• Dlouhý Kristián – majetnický mladý muž, který touží po průměrném, spokojeném životě a Agnes si chce v podstatě „koupit“.

• Sepp Jörgen – chudý, urostlý a hodný rybář. Je duševně postižený a vše chápe se zpožděním.

• Radní (konšelé) Bonifác Strumm a Gottlieb Frosch – chamtiví a úspěšní řemeslníci (krejčí a truhlář). Jsou proradní, protože nedodrželi slib daný Krysaři.

Obsah díla:

Jednoho dne za soumraku přichází do hanzovního města Hameln krysař. Setkává se krásnou Agnes, která, ač má milence zvaného dlouhý Kristián, podlehne kouzlu tajemného cizince a zamiluje se do něj. Také krysař poprvé v životě poznává lásku. Úkolem krysaře bylo vyhánět krysy. K tomu mu sloužila píšťala, na niž potichu pískal, a tím lákal krysy k řece, kde je pak topil. Za svoji práci s radními sjednal odměnu 100 rýnských zlatáků. Když byl s prací hotov, odmítli mu konšelé smluvenou odměnu vyplatit (pod záminkou, že úmluva je neplatná, neboť krysař nepronesl formuli k tomu mi dopomáhej Bůh). Krysař je rozzloben, uvažuje o pomstě; rozhodne se však město ušetřit kvůli Agnes, kterou miluje. Když se dozvídá, že Agnes čeká dítě s dlouhým Kristiánem, opouští ji. Smutná Agnes žádá matku, aby jí znovu vyprávěla její nejoblíbenější pohádku z dětství o sedmihradské zemi, zemi, kde jsou všichni šťastní a do níž se dá, jak mnozí věřili, dojít skrze propast v hoře Koppel, která se tyčila nad městem. Na onu horu také Agnes zamířila, aby mohla dojít do země sedmihradské. Zoufalá matka ji hledá, hamelnští občané však jejímu smutku nevěnují příliš pozornosti. Zhroucenou ženu objeví krysař. Šílená žena mu řekne, že Agnes odešla do země sedmihradské. Krysař pochopí. Ztratil jedinou bytost, kterou kdy miloval. Z žalu zapíská na svoji píšťalu vší silou. Zvuk jeho nástroje postupně okouzlí všechny ctihodné občany města Hameln, v nichž probudí jejich dávné sny a touhy. Všichni krysaře následují až na vrchol hory Koppel, kde se vrhnou do propasti. Do propasti se vrhne i krysař. Tragédii přežije pouze chudý rybář Sepp Jörgen, kterému vše dochází až druhý den. Také zvuk píšťaly ho okouzlí až druhého dne. Její vábivou píseň však přehluší jiný zvuk. Je to pláč opuštěného nemluvněte, které chce pít. Sepp tak místo propasti odchází hledat ženu, která by dítěti dala mléko.