16. Osudy dobrého vojáka Švejka - Jaroslav Hašek

16. Jaroslav Hašek

Narození: 1883

Úmrtí: 1923 (40 let)

- Žil bohémský život – hodně pil, všechny peníze utrácel za alkohol

- Pracoval jako redaktor nebo vedl obchod se psy které miloval

- V Česku se oženil, ovšem v Rusku si poté našel novou ženu a vzal si jí, kdysi nebylo ruské manželství v Česku uznávané

- Narukoval do rakouské armády, přeběhl však s Rusům a stal se stoupencem komunistických myšlenek

- Poté co se vrátil zpátky do Česka, lidé mu nedokážou odpustit, že někdy přijmul komunistické myšlenky

- Ke konci života byl těžce nemocný, žil nezdravý způsob života

- Psal kratší povídky

- Dílo Švejk vzniká v Lipnici nad Sázavou, konec díla už pouze diktuje

- V jeho dílech se objevuje autobiografie ale také láska ke psům

Další díla: Můj obchod se psy, Na Frontě, Slavný výprask

Současníci: Karel Čapek (Bílá nemoc), Franz Kafka (Zámek)

Osudy dobrého vojáka Švejka – 1.díl

Rok vydání: 1922

Literární druh: Epika

Literární žánr: Román

Myšlenka díla – Absurdita války, odpor malého člověka, kritika institucí nebo otázka Švejkovy inteligence

Kompozice: uvolněný román, netvořící po sobě jdoucí příběh, spíše spojení několika na sebe navazujících povídek, psáno Er formou, využití slangů, vulgarizmů nebo převzatá slova

Hlavní postavy:

Josef Švejk

• Charakter a postoj:

  • Hájí svoje práva na lidskost

  • Je to prostoduchý dobrák a „moudrý blázen“

  • Představuje lidový odpor proti násilí, válce, militarismu a ponižování člověka

  • Typicky česká národní figurka, která vždy říká, co si myslí

  • Stojí vždy nad problémem a absurdností války

• Povaha a chování:

  • Vykazuje dvojakost: genialita versus idiocie

  • Má rád lidi, je otevřený a rád si povídá

  • Nesnaží se nic vytvořit ani přetvářet a všemu se podvoluje – v těchto situacích to působí bezcharakterně, přesto stále zůstává „dobrým vojákem“

  • Své nadřízené přivádí k zuřivosti tím, že doslova plní jejich rozkazy

  • Je to chytrák, neustále aktivní, mazaný a nic ho nevyvede z míry

  • Není ambiciózní, představuje typ pikareskního člověka (šibala)

• Vztah k okolí a systému:

  • Má pocit svobody i v nepřátelské společnosti

  • Je to „internacionální typ č. 1“ – je schopen prohrát válku tomu, kdo ho do ní pošle

  • Jeho oddanost armádě a císaři je schovaná v tom, že svou přehnanou oddaností ničí to, co po něm nadřízení chtějí

  • Nesprávně se chová pouze v konkrétních případech: když krade psa, kryje nadporučíka Lukáše při jeho záletech nebo se vyspí s Katy místo něj

  • Neumí morálně zdůvodnit žádné své rozhodnutí, ale každá jeho volba působí správně. Na vše najde historku ve stylu: „Někdo už to tak dělal, tak se to tak dělat může.“

Negativní postavy (představitelé armády a byrokracie)

• Feldkurát Otto Katz – „Sluha boží“, který v boha nevěří. Je to pokrytec, věčně opilý a zadlužený; Švejka prohrál v kartách

• Nadporučík Lukáš – Vzdělaný důstojník se slabostí pro ženy. Na Švejka je čím dál víc nazlobený, protože kvůli němu (často jako oběť Švejkových kousků) všechno odnese

• Poručík Dub – Středoškolský učitel, zlý člověk, pokrytec a kariérista

• Bretschneider – Udavač a představitel civilní stráže, který dostal do problémů Švejka i hostinského Palivce

• Lékaři – Představitelé bezohledné státní byrokracie