2. Lakomec

…

KLEANTES:

Těší mne, že tě, sestro, o samotě nalézám, tuze rád bych s tebou mluvil, chci ti svěřiti tajemství.

ELIŠKA:

Ráda tě vyslechnu, bratře. Co mi chceš povědit?

KLEANTES:

Mnoho věcí v jediném slovu, sestro! Miluju!

ELIŠKA:

Ty miluješ?

KLEANTES:

Ano já miluju. Leč, než v lásce své dále se odvážím, vím, že závisím od otce, a že jméno syna mne jeho vůli podřizuje, že nemáme zadávati slovo své bez souhlasu rodičů svých, které nebesa učinila pánem citů a touhy naší, jimiž jen dle návodu rodičů smíme disponovati; vím, že oni prosti každé pošetilé vášně, spíš míň se klamati mohou než my, a prohlédati mnohem lépe, co nám se hodí; že spíše věřiti máme světli jich moudrosti než zaslepenosti vášně své, a že vír mladosti strhuje nás velmi často v nebezpečné propasti. Povídám ti to, sestro, všecko sám, bych ti uspořil práci, opakovati mi totéž, nebo láska má nechce ničeho poslouchati, a já prosím, bys mi nedělala výčitek.

Kontext autorovy tvorby:

• napsal asi 33 divadelních her

• psal převážně komedie a frašky (= typ komedie s nadsázkou)

• zabýval se aktuálními zápletkami, kritika šlechty a církve

• v jeho díle se objevují pevné typy postav (sluha)

• používá útočný humor

• postavy zůstávají na konci hry stejné jako na začátku (nemění se)

• další díla:

• Tartuffe (veršovaná hra)

• Misantrop (veršovaná hra)

• Zdravý nemocný

Literárně / obecně kulturní kontext:

- období klasicismu

- často vychází z antiky

- vysoké žánry (tragédie, epos)

- nízké žánry (komedie, bajka)

- typické znaky:

• dodržují se pravidla, trojí jednota

• krása je v pravdě

• cit podřízen rozumu

• dodržována kompozice (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)

FRANCIE:

Pierre Cornellie

- zavedl zákony kompozice sám je nedodržoval

- Cid – tragédie cti, postavy jednají racionálně

Jean Racine

- dodržoval pravidla

- Faidra – tragédie, působení vášně

Jean de La Fontaine

- tvůrce bajek

- aktualizoval je na obraz francouzské společnosti

- Bajky – rozdíly vyšších a nižších vrstev, 12 knih

ITÁLIE:

- rozvíjí se Comedia dell’Arte

• herci měli dějovou kostru improvizovali

• ustálené typy postav

• hráli v maskách

• pantomima

Carlo Goldoni

- zakladatel italské národní veselohry

- charakterizoval postavy

- Sluha dvou pánů – C. dell’Arte, pevné dialogy

- Hrubiáni

Stručný obsah:

Harpagon rozhodne o osudu svých dětí pro svůj zisk. Kleantes se zamiluje do chudé dívky Mariany. Chce požádat otce o svolení ke sňatku, Harpagon ji však chce pro sebe. Syna plánuje oženit s bohatou vdovou. Dceru Elišku chce navíc provdat za starého šlechtice Anselma. Eliška ovšem miluje Valéra.

Kleantův sluha Čipera objeví ukrytou Harpagonovu truhlu s penězi a rozhodne se ji schovat. Vše dělá pro svého pána Kleanta. Harpagon ji nemůže najít, propadá šílenství. Po truhle zběsile pátrá a všechny okolo podezírá z krádeže. Dozví se také o zasnoubení Elišky a Valéra a chce Valéra nechat pověsit.