2. Romantismus

Gudala – žije dobrovolně zazděna v cele → nechala si unést dceru, s Esmeraldou (dcerou) se poznávají až v závěru

popis děje: volí se král bláznů → Quasimodův škleb = jeho pravý obličej

Quasimodo je nalezenec → ujal se ho kněz Frollo – zasmušilý podivín, kterému zemřeli rodiče

Esmeralda tančila s kozičkou Djali na náměstí Gréve, okouzlila Frolla a ten poručil Quasimodovi, aby ji unesl → nezdařilo se, zachráněna Phoebem, do kterého se zamilovala

Quasimodo odsouzen za únos, pranýřován → Frollo odvrátí oči, Quasimodo žádá o vodu, kterou mu podá Esmeralda

Quasimodo uroní první slzu v životě, zamiluje se do Esmeraldy, ale láska není opětována

Frollo pobodá Phoeba a Esmeralda je neprávem obviněna z vraždy, je mučena a v bolestech se přiznává → Frollo ji nabízí sňatek na vysvobození, ale odmítá a raději volí smrt

v den popravy ji Quasimodo zachrání, schová ji do chrámu a slíbí, že přivede Phoeba → ten ale odmítá

Quasimodo shodí Frolla z chrámu a Esmeralda je pod léčkou z chrámu vylákána a popravena (Frollo z vršku katedrály nečinně přihlíží → poté shozen)

Závěr: Quasimodo beze stopy zmizí a po dvou letech jsou ve sklepení nalezeny dvě kostry: drobná ženská, kterou objímá znetvořená mužská

Victor Hugo

básník, dramatik, romanopisec a politik

od mládí tvořil se svým bratrem, založili časopis

za život postižen několika tragédiemi – po smrti dcery se věnoval politice

umírá v Paříži – v den pohřbu vyhlášen státní smutek – pochován v Pantheonu

tvorba:

drama Cromwell – manifest romantismu

básnický cyklus Legenda věků

Bídníci – 2dílný román

Jean Valjean, bývalý trestanec odsouzený za krádež chleba a postupně za útěky dostává 19 let

po propuštění se setkává s biskupem a stává se z něj čestný člověk

založí továrnu, kde pracuje i svobodná matka Fantina a Valjean jí slíbí, že bude po její smrti vychovávat její dceru Cossetu

příběhem prochází mnoho postav a je to ukázka útlaku, ponížení nespravedlnosti řádu a bídy

román Dělníci moře

Muž, který se směje – tragický příběh zohyzděného člověka

Devadesáttři – z doby francouzské revoluce

Chrám Matky boží v Paříži

Evžen Oněgin – Alexandr Sergejevič Puškin

druh: epika

žánr: román ve verších

směr: romantismus – hrdina, zbytečný člověk

realismus – popis ruské společnosti

čas a prostor: Moskva, Petrohrad, počátek 19. století

jazyk a styl: psáno Oněginskou strofou – 14 veršů po 8 a 9 slabikách

kompozice: dílo je děleno do 8 hlav, každá z nich uvozena citáty významných autorů

námět: téma neopětované lásky a pocity ústředního hrdiny Evžena, zbytečného člověka

hlavní postavy:

Evžen Oněgin – krásný, mladý hoch, který měl vše na co si vzpomněl

vzdělaný, inteligentní, lehkomyslný šlechtic, zabývající se sám sebou

v mládí měl vychovatelku, znuděn a nespokojen → zbytečný, ani jeho zděděný majetek mu nestačí