451 stupňů Fahrenheita

Literární kontext:

Vědecko-fantastická literatura (science fiction)

• tato literatura čerpá z poznatků vědy a techniky, většinou vykresluje poměry v budoucnosti, a to i dosti vzdálené, – snaží se upozornit na nebezpečí přetechnizování společnosti, i když technický a vědecký pokrok nechce zastavit, na odlidštění civilizace i jednotlivců, někdy varování před zničením Země, např. nukleární válkou

• Dělení sci-fi:

  • hard sci-fi: nejbližší původnímu pojetí sci-fi, drží se tedy vědeckého nebo pseudovědeckého podkladu

  • soft sci-fi: zabývá se filozofickými a sociálními otázkami

  • space opera: vesmírné dobrodružné příběhy (např. Star Trek)

  • kyberpunk: zaměřuje se na symbiózu člověka s moderní technikou, zejm. počítačovou

• Isaak Asimov

  • Já, robot – soubor 9 povídek, forma rozhovoru novináře s robopsycholožkou, formuluje 3 zákony robotiky

    1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

    2. Robot musí poslechnout člověka kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.

    3. Robot se musí chránit před poškozením kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

• Arthur Charles Clarke

  • 2001: Vesmírná odysea

  • 2010: Druhá vesmírná odysea

  • 2061: Třetí vesmírná odysea

  • 3001: Poslední vesmírná odysea

• Douglas Adams

  • Stopařův průvodce Galaxií

Antiutopie

• George Orwell – 1984, Farma zvířat

Fantasy

• J.K. Rowling – Harry Potter

• John Ronald Reuel Tolkien – Pán prstenů

• Terry Pratchett – Soudné sestry

Rusko

• Boris Pasternak – Doktor Živago

• Alexandr Solženicyn – Jeden den Ivana Děnisoviče

Magický realismus

• Gabriel Garcia Marquez – Sto roků samoty, Láska za časů cholery

Česká literatura

• Samizdatová literatura

  • Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále, Ostře sledované vlaky

  • Milan Kundera – Žert, Nesmrtelnost

  • Josef Škvorecký – Zbabělci, Prima sezóna

Děj:

Příběh se odehrává v budoucnosti, kde jsou zakázány knihy. Společnost je ovlivňována skrze média a celý systém se snaží být co nejabstraktnější, aby nebyl nikdo uražen (žádná menšina) a všichni byli šťastní. Lidé se ovšem starají jen o vlastní požitek, nedívají se po okolí a přestávají sami přemýšlet.

Hlavním hrdinou je Guy Montag, jeden z požárníků, kteří mají za úkol pálit zakázané knihy. Montag žije stejný prázdný život jako všichni ostatní až do doby, kdy potká mladou šestnáctiletou dívku Clarissu, která pochází z rodiny „podivínů“, kteří nezapomněli na minulost a jak dříve věci ve společnosti fungovali. Montaga zásadně ovlivní její způsob uvažování a začne si klást mimo jiné otázku, co se asi v knihách píše. Čtyři dny po Clarissině smrti (byla zajeta automobilem), Guy ukradne jednu knihu při výjezdu, schová ji pod polštářem a ohlásí, že je nemocný. Jeho velitel si vše domyslí, přijde k němu do domu a vypoví mu historii požárníků. Snaží se přitom Montaga přesvědčit, že knihy jsou jen zlo a přinášejí nestabilitu do systému, kde jsou všichni šťastní. Ujistí Montaga, že jednou ve své kariéře zapochybuje každý požárník, ale vše jednoduše spraví, pokud do dne ukradenou knihu přinese na stanici a spálí. Po jeho odchodu, ale Guy ukáže své ženě Mildred celou hromadu knih ukrytých ve ventilátoru, a i přes její nesouhlas ji přesvědčí, aby se na všechny s ním alespoň podívala.