Božena Němcová - divá Bára

Božena Němcová – Divá Bára

Božena Němcová (1820 – 1862) – Narodila se ve Vídni zřejmě jako dcera pánského kočího, Němce Johanna Pankla, a české služky Terezii Novotné. Dětství a mládi strávila v ratibořickém údolí u České Skalice. Její pravé jméno bylo Barbora Panklová. Nejsilněji na ni zapůsobila její babička – tkadlena z Náchodska – Magdaléna Novotná. Na nátlak si vzala úředníka finanční stráže Josefa Němce. Manželství nebylo šťastné, často se stěhovali, kvůli manželovu zaměstnáni. Velký význam měl pro Němcovou také její pobyt na Chodsku, kde poznávala život venkovského lidu, studovala lidové zvyky a pověsti. Neshody, nedostatek peněz, smrt syna Hynka – manželství se rozpadlo. Zemřela vyčerpáním a neustálým strádáním.

Divá Bára – povídka, běh divé Báry se odehrává ve vesnici Vestec. Bára se narodila jako jediné dítě obecního pastýře Jakuba a bývalé rychtářovy děvečky Báry. Krátce po narození děvčátka její matka podivně zemřela a všichni ve vesnici si začali myslet, že Bářinou kmotrou je polednice. Dál děvče vyrůstalo s otcem, většinu roku pomáhalo s pastvou, ale jednu zimu i do školy chodilo. Lidé se jí báli kvůli pověstem, které o ní kolovaly.Bára byla silnější než většina chlapců, vlasy jako havran, rty rudé a oči velké a modré jako nebe. Ve vsi se přátelila s Elškou farářových a Jozífkem kostelníkových a všude ji doprovázel její pes Lišaj. Elšku často navštěvovala a na faře ji měli všichni rádi, i když celá ves jí pro její nebojácnost a sílu začala přezdívat divá Bára.Tohle dětské období skončilo, když Elšku poslali do Prahy naučit se způsobům. Bára se toulala sama po lukách a nemohla se dočkat, až se Elška vrátí znovu do Vestce. Po třech letech se Elška vrátila od své tetičky, ale i když obě děvčata se hodně změnila a skoro dospěla, jejich přátelství bylo stejné jako dřív. Postupem času začaly oběma děvčatům starosti. Elška se v Praze zakoukala do mladého doktora své tetičky, kdežto na faře pro ni měli vybraného jiného ženicha, pana správce. A tak ten večer, když se měl správce vracet z fary od nešťastné Elšky, přestrojila se Bára za umrlce a u lesa pana správce i s farářem a pacholkem pořádně vystrašila. Když se potom ukázalo, že umrlec byla Bára, celá vesnice ji zatratila a dokonce ani jejímu otci nedávali pást svůj dobytek. Bára musela být potrestána a tak farář, učitel a rychtář rozhodli, že jednu noc přenocuje v kostnici na hřbitově. Jen Elška ji litovala a děkovala Báře za to, že ji zbavila nechtěného ženicha. Bára se ale ničeho nebála a i když ji v samé hrůze nabízeli trest prominout, s hlavou zdviženou do kostnice vstoupila. Po setmění za ní přišel i její otec Jakub se psem Lišajem a tak tam přenocovali všichni tři. Ráno za rozbřesku se na kraji lesa objevil mladý myslivec, který si Báru dávno vyhlédl a co jiným na Báře vadilo, on obdivoval. Byl moc překvapen, když Báru našel. Sebral odvahu jí vyslovit své city. Bára si na myslivce už dlouho také tajně myslela a celá šťastná mu dala své slovo. To bylo překvapení pro celou ves, když ráno našli Báru jako nevěstu. Ze všech nejšťastnější byla Elška, která se konečně dočkala dopisu od svého milého z Prahy a radovala se, že i Bára má někoho, kdo ji miluje. Po svatbě se Bára odstěhovala do myslivny za svým mužem a vzala s sebou i svého otce Jakuba.