Bylo nás pět - Karel Poláček - Final
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1. Základní charakteristika díla
Autor: Karel Poláček (představitel meziválečné demokratické prózy a skupiny „Pátečníků“ kolem K. Čapka).
Rok vydání: 1946 (posmrtně, napsáno 1943).
Literární druh: Epika.
Literární žánr: Humoristický román.
Téma: Příhody pěti malých chlapců na maloměstě, zachycené dětskou optikou. Kniha je oslavou dětství, přátelství a klukovských lotrovin.
Adaptace: Velmi populární je seriálové zpracování režiséra Karla Smyczka (1994).
2. Časoprostor a kompozice
Čas: Začátek 20. století (období Rakouska-Uherska, autorovo dětství).
Prostor: Rychnov nad Kněžnou (v knize nejmenované maloměsto).
Kompozice: Kniha je psána jako pásmo volně navazujících příhod a historek. V závěru knihy se objevuje snová pasáž (vize cesty do Indie), kterou hlavní hrdina prožívá v horečkách během nemoci (spály).
3. Postavy
Petr Bajza: Hlavní hrdina a vypravěč. Syn majitele koloniálu, chytrý, ale občas trochu "darebák". Snaží se být slušně vychovaný, ale klukovská touha po dobrodružství vždy zvítězí.
Antonín Bejval: Petrův nejlepší kamarád, syn majitele povoznictví. Je "vynálezce", přichází s bláznivými nápady a je přirozeným vůdcem party.
Čeněk Jirsák: Pobožný chlapec, který sbírá hříchy pro zpověď a je trochu přecitlivělý.
Eda Kemlink: Syn berního úředníka, má dvě sestry a je velmi loajálním členem party.
Pepek Zilvar z chudobince: Starší než ostatní, z chudých poměrů, kouří a žije si po svém. Ostatní k němu vzhlížejí pro jeho zkušenost a svobodu.
Pan Bajza (tatínek): Přísný, ale spravedlivý obchodník, který Petra často trestá, ale v hloubi duše ho miluje.
Rampepurda: Služka u Bajzů, terč Petrových vtipů, ale důležitá součást rodiny.
4. Dějová linie
Kniha nemá souvislý dramatický děj, ale skládá se z typických klukovských zážitků: bitvy s nepřátelskými partami (Habentáty a Ješiňáky), koupání v rybníku, návštěva cirkusu nebo pokusy o výcvik psa Pajdy.
Zlom nastává v závěru, kdy Petr onemocní spálou. V deliriu a vysokých horečkách se mu zdá, že celá parta pěti kamarádů odjíždí do Indie. Tato část je v kontrastu s realitou – v horečnatém snu se postavy chovají stejně, ale kulisy jsou exotické a fantastické. Po probuzení se Petr vrací do reality všedního dne.
5. Jazyk a styl
Toto je nejdůležitější část rozboru u Poláčka:
Jazykový komismus: Poláček vytvořil unikátní jazyk. Petr Bajza se snaží mluvit "vzorně a dospěle", což vede ke komickému spojování spisovných, až knižních výrazů s obecnou češtinou a dětským slangem.
Příklad: „On mně pravil, že mi dá jednu do ciferníku.“
Archaismy a fráze: Autor používá ustálená slovní spojení, která slyší od dospělých, ale vkládá je do dětských úst, čímž paroduje maloměšťácký život.
6. O autorovi a současnících