Česká poválečná literatura - lit. s válečnou tematikou

Jiří Weil /1900-1959/

Po druhé světové válce píše především díla věnovaná utrpení Židů za války

román: Život s hvězdou /1949/

• příběh bývalého bankovního úředníka Josefa Roubíčka – nenápadný, osamělý, který se pronásledovaný mocí ocitá v izolaci – vyhýbá se okolnímu světu, dokonce poškozuje zařízení svého bytu, aby po předpokládaném nástupu do transportu zanechal zabavovatelům jen bezcenné trosky

• hrdina sám sebe připravoval na transport do koncentračního tábora – nepomohlo mu to

Ludvík Aškenázy /1921-1986/

• autor jemně humorných próz

• po válce pracoval v rozhlase, pak se stal spisovatelem z povolání

• po roce 1968 emigroval, žil v NSR, Itálii

Ohlas měly povídkové knihy
Milenci z bedny/1959/
Psí život/1959/

Ukázka Vajíčko /Česká povídka 1918-1968/

Arnošt Lustig /1926 - 2011/

• autor próz s židovskou tématikou

• poznamenán svým židovským původem

• jedním z mála Židů, kteří přežili koncentrační tábor. Byl vězněn v Terezíně, Osvětimi a Buchenwaldu, povedlo se mu utéct z transportu smrti - tyto konkrétní hrůzné zážitky velmi poznamenaly jeho tvorbu

• 1942-1945 strávil v koncentračním táboře

• 1945 uprchl z transportu smrti, do konce války se musel skrývat

• po válce vystudoval VŠ politickou a sociální

• pracoval jako zpravodaj v Izraeli, po návratu působil v rozhlase, novinách, filmu

• 1968 emigroval, v současné době přednáší na americké univerzitě ve Washingtonu

Tvorba:

Lustigova tvorba je poznamenána autobiografickými zážitky z 2.sv. války

Knihy povídek:
Noc a naděje /1957/
Démanty noci /1958/

Do období 2.sv. války se vrací i v pozdější novele o mladé prostitutce v terezínském ghettu Nemilovaná – mohla vyjít jen v exilu /Toronto1962/

Z poválečného období čerpá psychologická próza Dita Saxová/1962/ - návrat židovské dívky z války, ale zklamání, nejsou splněna očekávání

Novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vzpoura mladé polské židovské dívky /zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka, ale ostatní vězni jsou pasivní/

Ladislav Fuks /1923 – 1994/

• autor psychologických próz

• pracoval v Národní galerii a získal detailní znalosti historie a umění – publikoval populárně naučné články i povídky

Pan Teodor Mundstock /1963/

• román o nenápadném židovském úředníkovi, který se brání úzkosti z ohrožení absurdními přípravami na transport do koncentračního tábora

Spalovač mrtvol /1967/

• román o vzorném otci rodiny, na první pohled spořádaném a vlídném zaměstnanci pražského krematória, kterého změní nacismus v psychopata

Vladimír Körner /1939/

• baladické prózy, v nichž líčí konec 2. světové války v česko-německém pohraničí

romány:
Střepiny v trávě
Adelheid

Film: Pramen života

Ota Pavel (1930-1973)

• vlastním jménem Ota Popper, prozaik, novinář

• v naší literatuře se stal synonymem pro Berounku a křivoklátské lesy

• jeho otec byl Žid, což velmi poznamenalo jeho život

• tatínek měl na malého Otu nesmírný vliv, ať už se jednalo o vztah k přírodě, ke sportu nebo k rybaření, ale harmonické dětství Oty skončilo okupací, protože jeho otec Leo a bratři Hugo a Jiří museli do koncentračního tábora (o jejich odchodu vypráví ve svých povídkách – noc před tím, než tatínek odjel, vylovil rybník, který zabrali fašisté – za rok slavnostní výlov – žádná ryba)

• po válce absolvoval obchodní školu, ale vzápětí nastoupil jako redaktor do rozhlasu a poté do časopisu Stadion

• v únoru 1964 na Olympijských hrách v Innsbrucku onemocněl těžkou duševní chorobou, která ho donutila odejít do invalidního důchodu

• v posledních letech svého života střídal léčbu s intenzívním psaním

• nakonec zemřel roku 1973 – na infarkt