Hemingway Povídky

● určení smyslu díla

Povídky jsou do jisté míry vzpomínkami autora na vlastní zážitky. Smyslem je upozornit (připomenout si) zdánlivě běžné životní situace, nezapomenout na ně.

● pravděpodobný adresát

Vzhledem k zaměření povídek (lov, korida, válka) spíše čtenář – muž.

● zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Povídky vyšly poprvé roku 1938 společně s hrou Pátá kolona v knize The Fifth Column and the First Forty-Nine Stories.

● tematicky podobné dílo

soubor povídek: Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy, Zdeněk Svěrák – Povídky, E. Allan Poe – Černý kocour a jiné hororové povídky, ...

tematika 1. světové války: H. Barbusse – Oheň, E. M. Remarque – Na západní frontě klid, ...

● porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Není.

Co se týče pohlaví mrtvých, je třeba říci, že člověk do té míry uvykl pohledu na mrtvé rodu mužského, že jím pohled na mrtvou ženu značně otřese. Prvního případu inverze obvyklého pohlaví mrtvých jsem byl svědkem, když explodovala muniční továrna, položená uprostřed krajiny poblíž Milána v Itálii. Jeli jsme k dějišti katastrofy nákladními auty po cestách, které byly stíněné topoly a lemované příkopy, jež skýtaly mnoho ukázek ze života drobných živočichů, což jsem však nemohl pro hustá mračna prachu, který zvedala naše nákladní auta, dobře pozorovat. Když jsme přijeli na místo, kde továrna na střelivo stávala, byli někteří z nás přiděleni jako hlídky k velkým zásobám střeliva, které z jakéhosi důvodu nevybuchlo, a ostatní byli určeni, aby hasili oheň, jenž zachvátil trávu na přilehlém poli; po splnění tohoto úkolu jsme dostali rozkaz pátrat v bezprostředním okolí a na sousedních polích po mrtvolách. Těchto jsme našli a do improvizované márnice donesli značný počet a musím otevřeně přiznat, jakým strašným otřesem byl pro mne objev, že mrtví byli většinou rodu ženského, nikoli mužského.

(z povídky Přírodopisná studie o mrtvých)

Charakteristika úryvku z uměleckého textu:

● atmosféra úryvku

Tragická, hrůzyplná – voják popisuje shledání s mrtvolami.

● počet postav

Jedna, sám vypravěč.

● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

Vypravěč – uvyklý pohledu na mrtvé vojáky, otřesený z ženských mrtvol, bylo mu určeno vykonávat činnost hlídky a nosiče mrtvol.

● charakteristika dalších postav

Jiné postavy v úryvku nejsou.

● vztahy mezi postavami

Nejsou.

● zařazení úryvku do kontextu celého díla

Začátek 62. povídky ze souboru, název Přírodopisná studie o mrtvých.

● použité jazykové prostředky

ich-forma – vypravěčem je jeden z vojáků

převažuje slohový postup popisný

spisovná až knižní řeč – vypravěč využívá dlouhá, složitá souvětí

→ text má být jakousi vědeckou studií o mrtvých, snaží se o co největší objektivitu