Illias

Ilias – Homér

Druh: epika s milostnými pasážemi

Žánr: epos (rozsáhlé veršované dílo)

Vypravěč: er forma

Téma: Válka mezi Trojskými a Řeckými vojsky o město Trója.

Motivy: hněv Achillea

Časoprostor: Řecko (Trója), před 3000 lety.

Kompozice: 24 zpěvů a přes 15 tisíc veršů

● daktylský hexametr – střídá se krátký a dlouhý rým
● chronologicky, i když není začátek ani konec.

Postavy:

● Řekové

○ Agamemnon - řecký král.

○ Achilles - největší řecký hrdina, tvrdohlavý, polobůh,

bojovný, odvážný, proslulý bojovností, citlivý, Achillova
pata

○ Patroklos - nejlepší a oddaný přítel Achillův, zemřel v

Achillově zbroji

○ Meneláos – vůdce řecké armády, měl přízeň bohů

(Héra, Athéna), král Sparty, manžel Heleny, bratr
mykénského krále Agamemnóna, vyzval trojany k boji,
protože mu ukradli manželku → trojská válka

○ Odysseus - chytrý ithacký král, velitel Řeků, manžel

Penelope, odvážný bojovník, vymyslel lest (Trojský kůň),
po zničení Tróje se vracel domů 10 let

○ Helena – dcera boha Dia, nejkrásnější žena světa,

manželka Menelaa (král sparty), unesl ji trojský princ
(Paris) → příčina trojské války

● Trójané

○ Priamos – trojský král, měl 2 syny (Paris, Hektor),

hodný, moudrý, měl raději město něž rodinu pokorný
(prosí Achillea o tělo syna)

○ Hektor - největší trojský hrdina, nejstarší syn, udatný,

moudrý hrdina, šlechetný, krásný → symbol krásy a
moudrosti, oblíbený

○ Paris – mladší syn, proroctví říkalo, že zaviní zkázu

města Trója a proto byl z rodiny odebrán (ve sporu
bohyň o jablko rozhodl, že nejkrásnější je Afrodita a ta
mu pomohla zpět do královské rodiny) lehkomyslný,
zbabělec, unesl Helenu → zavinil začátek války,
bezohledný, nečestný

● Bohové

řečtí bohové - moudří, ale rozzuření (polovina podporuje Řeky,
polovina Trójany)

○ Zeus – vládce bohů, nejvyšší

○ Héra – bohyně manželství

○ Afrodita – bohyně krásy a lásky

○ Athéna – spravedlivé války, moudrosti

○ Apollón – bůh slunce

○ Poseidon – bůh moře

Děj:Achilles, nejudatnější z řeků, je ústřední postavou eposu. Ale po
odebrání jeho zajatkyně Agamemnonem odmítá bojovat. Bohové
na Agamemnóna sesílají klamný sen o blízkém pádu Troje.
Agamemnon navrhuje vojákům, aby přerušili válku a vrátili se
domů. Odysseus jen těžko dává do pořádku vzniklý chaos. Teprve
nyní se setkáváme s viníky války Paridem, Menelaem a Helenou.
Paris vyzývá Menelaa na souboj. Kdo by souboj vyhrál, dostal by
Helenu. Trojské mužstvo i danajské zaplesalo na srdci, neboť mělo
naději, že se zbaví strašné války. V souboji se Menelaos stává již
skoro vítězem, v tom však zasáhne bohyně Afrodita, a Parida,
kterému je nakloněna, unáší z boje. Protože Trojané začínají vítězit,
slibuje Agamemnón Achilleovi vrácení Briseovny, jen když Achilles
opět začne bojovat, ten však nehodlá své rozhodnutí změnit.
Trojané však sklízejí nové a nové úspěchy. Postavení Řeků začíná
být beznadějné. Náhle nastává zvrat. Patroklos, přítel Achillův, si s
jeho svolením obléká jeho zbroj a v čele Achilleova oddílu se žene
k hradbám Troje. Bohové mu našeptávají, aby šel dále a stále
útočil. Patroklos je poslechl a zapomněl na slib, co dal Achillovi, že
pouze odrazí útok Trojanů. Potom zde rukou Hektorovou je jeho
život ukončen. Duše mu vylétla z údů a sestoupla v Hádovu říši,
lkající nad svým losem, že opouští mládí a mužnost. Po úmrtí
Achilleova nejlepšího přítele, vyráží v nové zbroji, zhotovené
Hefaistosem, do boje. Konečně se setkává s Hektorem, vrahem
Patrokla. Hektor umírá a Achilles každý den vláčí tělo zapřažené za
jeho válečný vůz kolem Patroklovy mohyly. Jednou v noci přijde k
Achilleovi Priamos s výkupným za Hektora, oba pak pláčou nad
utrpením lidského života. Achilles vydává tělo a Ilias končí popisem
Hektorova pohřbu.