Ivan Olbracht - Nikola Šuhaj Loupežník

Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj Loupežník

Ivan Olbracht

• vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman

• Narodil se 6. ledna 1882 (Semily) a umírá 30. prosince 1952 (Praha)

• Byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy

• Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis

• Byl 2x oceněn, získal Státní cena za literaturu (1933) a ocenění národní umělec (1947)

• Byl příslušníkem Komunistické strany Československé

• Roku 1936 se oženil s Jaroslavou Kellerovou, s kterou měl dceru Ivanu

• Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským.

• V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích.

• V sociální demokracii patřil k tzv. marxistické levici a v roce 1920 pobýval několik měsíců v sovětském Rusku, kde se zúčastnil i II. kongresu Komunistické internacionály. Od roku 1921 byl členem Komunistické strany Československa a redaktorem Rudého práva.

• V období první republiky byl dvakrát vězněn za své příliš revoluční komunistické názory

• V roce 1929 však podepsal tzv. manifest sedmi, protest sedmi umělců proti nové linii Komunistické strany Československa po jejím V. sjezdu, a byl proto 26. března 1929 z KSČ vyloučen.

• V letech 1931–1936 pobýval často na Podkarpatské Rusi. Kraj byl v této době nesmírně zaostalý a mezi lidmi zde stále kolovaly záhadné legendy o hrdinech, ale i čarodějnicích, které se skrývají v neprostupných lesích.

• Na počátku nacistické okupace byl vyšetřován gestapem

• Vstoupil opět do KSČ

• Od roku 1945 až do roku 1949, kdy odešel do důchodu, zastával Olbracht vedoucí funkce na ministerstvu informací, a to nejprve v rozhlasovém a později v tiskovém (publikačním) odboru

• Jeho dílo je velmi ovlivněno sociálními otázkami, socialismem a revoltou proti měšťácké společnosti

• Výrazným zlomem v jeho tvorbě byla návštěva Podkarpatské Rusi, usadil se zde ve vesnici Koločava, kde shromažďoval materiál k připravovanému dílu

• Podkarpatské Rusi a její problematice se věnoval celá 30. léta, toto období bývá považováno za vrchol jeho literární tvorby

• Díla: O zlých samotářích, Žalář nejtemnější, Podivné přátelství herce Jesenia, Devět veselých povídek z Rakouska i republiky, Anna proletářka, Zamřížované zrcadlo, Dobyvatel, Biblické příběhy, Ze starých letopisů, O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách, Pátý akt

• Knihy z Podkarpatské Rusi: Země bez jména, Nikola Šuhaj loupežník, Hory a staletí, Golet v údolí, O smutných očích Hany Karadžičové